Kámenrevuekamen.cz homepage časopis vzorník redakce
Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene
KÁMEN ENGINEERING s.r.o., HRADEC KRÁLOVÉ:
VELKÝ NÁVRAT K TUZEMSKÝM MATERIÁLŮM
Firma Kámen Engineering s.r.o. je jedním z největších producentů výrobků z přírodního kamene a zároveň jedním z lídrů v oblasti kompletních kamenických prací z přírodního kamene pro velké investiční celky. V posledních letech se podepisuje dokonalými exteriérovými i interiérovými realizacemi na budovách postupně budovaného BB centra v Praze – Pankráci. Tam také, na dohled od dokončených i právě dokončovaných budov, jsme se sešli s jejím ředitelem panem Ing. Karlem Duškem.
Pane řediteli, po významné zakázce vaší firmy, a sice zadem odvětrávané pískovcové fasádě a fládrovaných žulových dlažbách v budově BB centra GAMMA z roku 2006, se vrací důvěra architektů v přírodní kámen. Následovala Vaše velkorysá realizace v nedaleké budově BB centra E, kde jsou od té doby k vidění vnitřní velkoformátové obkladové desky z tmavého vápence. Jaké jsou ohlasy na tento unikát, který u nás do té doby neměl obdobu?
Je to zajímavá otázka, ale je už to tak dávno, že jsem na zmíněnou zakázku pomalu zapomněl. Při realizaci budovy E, kde dnes sídlí centrála ČEZ, se nás týkal vstupní prostor provedený ve vysokém standardu. Ing. arch. Eva Heyworth požadovala, aby obklad vestibulu i vedlejšího baru byl proveden z extrémně velkých desek tmavohnědého vápence Emperador Scuro. Průměrná výška desek byla 65 cm, jejich délka od 2,20 do 3 metrů; byly tedy nejen křehké, ale i velmi těžké a náročné na manipulaci. Protože původní projekt s ničím takovým nepočítal, museli jsme znovu vyprojektovat všechny nosné stěny. Pro 500 m² kamene jsme navrhli a nechali vyrobit sloupové ocelové konstrukce, ukotvené do stropu a do podlahy – a na ně ukotvili vápencové desky.
Ohlas byl vynikající i proto, že desky jsou fládrované, tedy realizované do působivých symetrických ornamentů. Klientela, která do budovy chodí a vyžaduje vysoký standard ve svých domech, se v nejednom případě inspirovala naším dílem, takže náročná realizace v budově E se nám několikanásobně vrátila.
V době, která uběhla od naší poslední schůzky, vám ovšem přibyla další interiérová realizace v areálu BB centra. Čeho se týkala?
V BB centru mezitím vyrostla další zajímavá stavba – vysoká skleněná administrativní budova Filadelfie s půdorysem symbolizovaného kříže. Nás kameníků se týkala dvě spodní veřejná podlaží, kde jsme provedli téměř 3 tisíce m² velkoformátové dlažby z indické žuly Kashmir White. Základní rozměr desek je 120x60 cm a 120x30 cm. Vstup do vyššího z obou spodních pater, který je vstupem do administrativní části, je pojednán ve vyšším standardu; všechny vnitřní stěny nosných betonových jader jsme obložili velkými deskami, v tomto případě z černého fylitu Matrix, který pochází z Brazílie. Materiál je na opracování velice měkký a zároveň křehký, současně ale velmi atraktivní díky odrazům přítomné slídy. Desky jsou ve formátu 80x200 cm až 100x220 cm, v tloušťce 2 cm. Spáry jsou volné a spárořez proto při běžném pohledu téměř zaniká. Obecně jsem toho názoru, že používání perfektně osazených desek přírodního kamene extrémních rozměrů jako v budově E a v budově Filadelfie naznačuje jednu z budoucích cest kamenického řemesla. Tak efektní dojem totiž žádný jiný přírodní ani umělý materiál nedokáže vytvořit.
Vraťme se k zadem odvětrávaným fasádám. Co následovalo po fasádě z božanovského pískovce na budově GAMMA, která měla ohlas i na mezinárodním poli a udělala vám jméno?
Abych byl upřímný, na fasádě není napsáno Kámen Engineering; zájemce, kterého fasáda zaujme, si zjistí, z jakého materiálu je zhotovená a v kterém lomu se těží. V tomto případě je to firma Granit Lipnice s.r.o. a já musím konstatovat, že naše spolupráce trvá už řadu let a má výbornou úroveň. S teplickou provozovnou jsme si už vydefinovali, co je z hlediska kresby „ten pravý“ božanovský pískovec. Díky tomu jsme jen po Praze vytvořili z tohoto unikátního českého kamene víc než 10 tisíc m² fasád.
Ale k vaší otázce. Na základě budovy BB centra GAMMA s 2.600 m² téměř dvoumetrových pískovcových desek se investor rozhodl pověřit nás realizací rozlehlého objektu Centrum Baarova s nadstandardními byty, který je těsně před dokončením a stojí na kraji areálu BB centra směrem k Michli. Objekt v současné době obkládáme božanovským pískovcem, a to v takovém množství, jaké zatím tento kámen nepamatuje. Po dokončení bude na stavbě namontováno přes 4.400 m², což je zhruba 35 plně naložených kamionů.
Můžete se o téhle zajímavé stavbě zmínit podrobněji?
Stavba byla po několika odkladech, způsobených stavební recesí, zahájena až v srpnu 2010. Jedná se o soubor objektů o délce přes 200 m s věží o výšce 42 m ve východní části komplexu. Ta tvoří dominantu, která je paralelou k nedaleké skleněné věži Filadelfie. Stavba je obkládána božanovským pískovcem, ovšem plochy obložené kamenem byly redukovány a na stěnách atria nahrazeny omítkou. My pracujeme na stavbě od března 2011; teď ve finále zde montuje současně 35 kameníků, kteří týdně zpracovávají 1-3 kamiony materiálu na několika pracovištích po obvodu stavby. Vzhledem ke snaze objekt co nejdříve dokončit vynikly přednosti našeho měřičského systému. Obklad z kamene připravujeme v koordinaci se všemi dalšími profesemi, např. výrobou oken a podobně. S předstihem jsme tak mohli vyrábět výrobky, které se na fasádu namontovaly třeba až za několik měsíců, a to s přesností v řádu několika milimetrů.
Princip „proudového“ osazování z mnoha pozic spočívá v tom, že jsou na stavbě dopředu zafixovány určité hrany pomocí speciálních ukotvení a vlasců; mezi nimi musejí přesně probíhat kamenné desky a na ně musí navazovat okna a ostatní ocelové konstrukce i zateplené omítky. Stručně řečeno, vytyčovali jsme nejen kámen, ale všechny fasády včetně omítek. Myslím, že takto nastavená laťka je schopná obstát kdekoliv v Evropě.
Do vaší činnosti se v poslední době promítá nejen spolupráce s architekty, ale kvůli zateplení i se stavebními fyziky. Jaké výsledky tato spolupráce přináší?
Neznám dnes objekt, který bychom realizovali bez ostré přípravy z hlediska stavební fyziky. V přípravné i projektové fázi se dnes nelze bez těchto hledisek obejít; kamenná fasáda zakrývá všechny tepelné izolace, spoje oken a podobně, takže musí se všemi těmito prvky dopředu počítat. Také v případě bytů vysokého standardu v Centru Baarova musí být všechny tyto zdánlivé detaily dopředu vyřešeny. Pravidelně spolupracujeme s katedrou stavební fyziky Stavební fakulty ČVUT v Praze a pokaždé provádíme několik kontrolních výpočtů našich detailů z hlediska tepelného odporu.
Často se setkáváme s dotazy na normu Navrhování konstrukcí z kamene a její revizi. Jaký je její osud?
Říkám naprosto jasně, že u všech objektů, které jsme stavěli, stavíme nebo připravujeme, se striktně držíme textu normy, která je po desítky let perfektně odzkoušená a podložená praxí. Dnes se normu po mnoha tlacích z různých netechnických pozic podařilo novelizovat a v současnosti probíhá její legislativní schválení. V základních parametrech by měla navázat na normu původní; je neopominutelná při všech výpočtech, protože je to norma bezpečnostní a odkazujete se na ni v Prohlášení o shodě.
Trochu mne mrzí, že v době, kdy se norma po třiceti letech revidovala, týkalo se to jen některých částí, zatímco jiné – např. dlažby – zůstaly téměř v původním stavu. Úspěch naopak spočívá ve skutečnosti, že norma přiměřeně respektuje původní situaci, kdy dříve zpracované převážně české kameny měly spolehlivě ověřené mechanické vlastnosti – mrazuvzdornost, pevnost, obrusnost atd. Bohužel dnes se k nám vozí stovky druhů materiálů, které se pro exteriér naprosto nehodí, ovšem mají příznivou cenu, na což investor bohužel někdy slyší. Norma-nenorma, tyto nevhodné materiály se používají a končí to pak haváriemi.
U přírodního kamene nelze vzhledem k okolnostem jeho geologického vzniku zaručit shodné vlastnosti v celé jeho hmotě – a proto teprve třicetimilimetrová tloušťka obkladu eliminuje všechny možné nepředvídatelné rozdíly ve vlastnostech. To platí samozřejmě jen pro použití na fasádách, kde je kámen v našem klimatickém pásmu vystaven značným rozdílům teplot a hlavně mrazu. Protože odborná zdatnost v celé Evropě prudce klesá, nemělo by se podle mého názoru zapomenout na národní dědictví odbornosti. Proto se postupně ujímá myšlenka, aby i technické normy z minulých let, přestože nejsou závazné, byly uchovány pro budoucnost výroby z přírodního kamene formou norem TNSK Svazu kameníků.
Doménou vaší firmy nejsou jen kompletní práce pro velké investiční celky, ale i široká nabídka pro privátní klientelu…
Zakázky soukromé klientely jsou segment, který v poslední době zažívá velký boom. Kdo má kapitál, má teď nejlepší podmínky pro stavění, protože ceny prací i materiálu jsou nízké. I proto se dnes na velkých stavbách při výběrových řízeních často neposuzuje cenový rozdíl, nýbrž to, zda lze za ty peníze zakázku vůbec provést a zda firma bude při kolaudaci vůbec existovat. Soukromá klientela není zanedbatelná a má své požadavky; a tak zatímco některé firmy včetně architektonických takzvaně stojí, jiné pracují 24 hodin denně. Trh se zkrátka tříbí a méně schopné subjekty nejspíš časem odpadnou. Práce pro tento segment obecně vyžaduje netradiční řešení a drahé materiály, o vysoké kvalitě realizací ani nemluvě.
Neprojeví se ekonomický pokles na novém ústupu přírodního kamene z pozic, které si teprve nedávno – také vaším přičiněním – znovu po letech získává?
Přírodní kámen rozhodně neustupuje. Architekti se v posledních letech vracejí ke kvalitním a tradičním materiálům. Architektura se v každé zemi vyvíjí a z hliníkových skeletů nevalné kvality a životnosti se objekty vrací k solidnosti. Je tu také faktor enviromentální politiky a posuzování produkce CO2 každého objektu při jeho vzniku, trvání a likvidaci. To pomalu, ale jistě ovlivní i používání kamene, protože má podle výpočtů několikanásobně menší produkci CO2 než třeba fasáda ze skla a hliníku. Bude to ještě chvíli trvat, ale užití kamene ve stavebnictví vidím rozhodně pozitivně.
Zakončeme náš rozhovor otázkou na pozici českého kamene. O božanovském pískovci jsme už mluvili, ale jaké jsou vaše zkušenosti s ostatními kameny?
V poslední době se nám podařilo realizovat práce nejen z uvedeného pískovce, ale také třeba ze šluknovského syenitu. Nikdy dřív by mě nenapadlo, jak obrovské výrobky lze z tohoto materiálu vyrobit. Mnoho roků spolupracujeme s lomen Krákorka, pokud jde o štípané haklíky z pískovce a v poslední době se nám daří realizovat masivní kamenické práce z tepelského trachytu, ryolitu, ale i spilitu a amfibolitu.
Obecně zaznamenáváme velký ústup od dovozových leštěných tmavých žul a příklon k travertinům, pískovcům a vápencům světlých barev – a vůbec velký návrat k tuzemským materiálům. I tak lze čelit krizi – aby Češi dávali práci Čechům.
Děkuji za rozhovor.
Připravil Jiří Blahota
Kontakt:
Kámen Engineering, s.r.o.
Na Okrouhlíku 1630/23, 500 02 Hradec Králové
Tel.: +420 495 521 536, 495 523 181
Fax: +420 495 521 941
e-mail: sales@kamenengineering.cz
[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]
Info: panota@volny.cz, © Kámen 2001 - 2012