Produkty REMMERS v rukou restaurátorů Gema Art Group a

Kámenrevuekamen.cz homepage časopis vzorník redakce

Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene

Produkty REMMERS v rukou restaurátorů Gema Art Group a.s.:

RESTAUROVÁNÍ BAROKNÍHO MOSTU VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

Pro svůj havarijní stav se letos stal předmětem rekonstrukčních a restaurátorských prací barokní žulový most přes Stržský potok ve Žďáru nad Sázavou. O tom, jak uzavření strategicky položeného mostu na silnici I. třídy zkomplikovalo dopravu, vědí své obyvatelé i návštěvníci Žďáru. O tom, co přinesla tato neočekávaná a naléhavá práce restaurátorům a jaké konzervační prostředky REMMERS při tom použili, jsme hovořili s restaurátorem a technologem Gema Art Group a.s. panem Ing. Petrem Justou. Kurzivou jsou zachycené jeho odpovědi na naše otázky při červencovém setkání, obyčejně vysázené odstavce pocházejí vesměs z restaurátorského záměru Gema Art Group, a.s. z května 2008, který vypracoval rovněž Ing. Petr Justa.

Most byl postaven během působení opata žďárského kláštera Bernarda Henneta pravděpodobně v 60. letech 18. století. Skládá se ze tří eliptických kleneb, které jsou vyzděny z lomového kamene s čelními portálovými prstenci kvádrových segmentů. Pilíře i křídla mostu jsou z opracovaného kvádrového zdiva, zábradlí nad křídly mostu (předmostí) je zhotoveno z masivních žulových prvků. Součástí pilířů jsou masivní žulové sokly, které tvoří podstavce pro osm barokních soch světců z let 1761-1766. Sochy, které byly restaurovány přibližně před deseti lety, jsou po dobu rekonstrukce deponovány mimo staveniště (z Úvodu).

Pro Stavby mostů Praha, a.s. děláme v současnosti zajištění Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce v rámci stavby tunelu Blanka. Stejná firma provádí rekonstrukci žďárského barokního mostu a s demontáží původně vůbec nepočítala. Když se ukázala její nezbytnost, bylo třeba rychle sehnat restaurátory s platnou licencí. A tak jsme se k mostu dostali i my. Protože z výše uvedených důvodů nebyl proveden klasický restaurátorský průzkum, rychle jsme vypracovali restaurátorský záměr. Ve spolupráci s panem Mgr. Severou z Národního památkového ústavu v Telči jsme dospěli k rozumnému kompromisu; celá akce včetně rozebrání a rekonstrukce je tím pádem akceptovatelná z památkového i restaurátorského hlediska.

Konstrukční části mostu jsou zhotoveny z kamenicky opracovaných žulových prvků doplněných lomovým kamenem. Žula je podle orientačního petrologického posudku RNDr. Richarda Štroufa migmatitizovaná, hrubozrnná, bílá, z lokality Ořechovec u Dolního Města. Sokly (a rovněž demontované sochy) jsou z maletínského pískovce (z kapitoly Stav před restaurováním).

Blokovitost původně užité žuly je dnes negativně ovlivněna odstřely při těžbě štěrku a výrobě drceného kameniva – a žulu nelze použít pro náhrady větších kusů. RNDr. Štrouf navrhl jako náhradní lokalitu Mrákotínsko a my pro NPÚ připravili čtyři vzorky z různých lomů; nakonec byl vybrán lom Panské Dubenky, který vyhovuje z hlediska zrnitosti i barevnosti – žula obsahuje okrové tečky vzhledem ke značnému obsahu železa. Je třeba dodat, že most ve Žďáru nad Sázavou je průmyslová stavba, přes kterou vede vytížená silnice I. třídy s těžkou nákladní dopravou včetně kamionové. Kvůli celkové uzávěře vyvíjejí přirozeně městské orgány značný tlak na urychlení všech prací. Celá akce je tím poněkud negativně ovlivněná, ale věřím, že po kompromisech ze strany zadavatele se podaří naplnit všechny podmínky památkové ochrany.

Most byl v minulosti již opravován, což je patrné na některých jeho částech, zvláště pak kamenných madlech křídel a na založení samotného kamenného zábradlí. Křídla byla deformována směrem ven z vozovky mostu a v celé ploše příčně vykloněna. Po odkrytí jednotlivých vrstev vozovky a obnažení vložené železobetonové desky byla obnažena historická trnož zábradlí, která byla původně architektonickou pohledovou součástí mostu. Na trnoži zábradlí jsou zřejmé stopy dokládající její výškové zakrytí vozovkovými vrstvami. Vizuální průzkum dále prokázal statické narušení celé konstrukce (z kapitoly Stav před restaurováním).

Most jsme museli rozebrat až do úrovně budoucí vozovky, tj. po parapetní římsu, a to proto, že kvůli současným požadavkům na skladbu vozovky musíme celou kamennou konstrukci zdvihnout. Po celé délce mostu proto vkládáme kamenný pás 25 cm vysoký, abychom původní římsu dostali nad rovinu mostové, tj. pojezdové části. Jinými slovy aby se asfaltem nezalilo to nejcennější, co na mostě je. Protože most byl extrémně zatížený těžkou dopravou a posypovými solemi, je žula hlavně ve spodních partiích velmi silně poškozena krystalizacemi solí a profilace existuje už jen v náznacích nebo zcela chybí. Žulu je proto bezpodmínečně nutné zpevnit, především ze strany přilehlé k vozovce.

Odstranění cementových vrstev bude provedeno mechanickou cestou, biologické znečištění pak vhodným biocidním prostředkem. Lokální zpevnění degradovaných míst a následné zpevnění celku bude provedeno organokřemičitým konsolidantem nebo roztokem nízkoviskózní epoxidové pryskyřice. Spojení trhlin a mikrotrhlin, které vzhledem k jejich velikosti nelze konsolidovat běžnými prostředky, bude provedeno injektážím prostředkem na bázi syntetických pryskyřic. Domodelování chybějících částí a celková plastická retuš bude provedena vhodnými tmely. Pojivem pro plastické retuše budou syntetické pryskyřice, nikoliv minerální pojivo. Spárování bude provedeno minerálním tmelem s hydraulickým pojivem pod líc kamenných bloků s cílem lehce podpořit kamenořez konstrukce (z kapitoly Technologický postup – souhrn).

Ke zpevnění kamene používáme dva organokřemičitanové konsolidanty od firmy REMMERS – KSE 300 a KSE 510. Použití nejsilnějšího zpevňovače si žádá pokročilá degradace kamene. Nejdříve „třístovkou“ zpevníme hlubší, méně zkorodované vrstvy a následně je „pětistovkou“ propojíme s řidšími povrchovými vrstvami. Na doplňky patrně použijeme epoxidový, nikoliv cementový umělý kámen. I v tomto případě uplatníme přípravek firmy REMMERS, a sice Epoxy UV 100, který se vyznačuje dobrým UV filtrem. Po dohodě s památkovou péčí bude hydrofobizováno pouze madlo, a to univerzálním přípravkem Funcosil SNL. A ještě pár zajímavostí: do ložné spárovací malty přidáváme Aida Mischöl – záměsový olej, což je přípravek na provzdušnění, jinými slovy na podporu tvorby porézního systému. Kvůli požadované pevnosti nelze aplikovat vápenné spáry, ale je třeba použít materiály s hydraulickým pojivem. A právě proto, abychom se vyhnuli nežádoucím procesům na styku mezi přírodním kamenem a nepropustným spárovacím betonem, přidáváme výše uvedený přípravek.

Opětovné osazení kamene bude provedeno podle dokumentace a zaměření s důrazem na kotvení jednotlivých částí se stávající mostní konstrukcí. Bloky budou osazovány do minerální ložné malty, její složení bude respektovat reverzibilitu (vratnost) spoje. Závěrečná povrchová úprava bude provedena mechanickými prostředky s cílem dosáhnout historizujícího vzhledu všech rekonstruovaných částí mostu nebo jednotlivých prvků.

Neexistence předchozího restaurátorského průzkumu způsobila, že teprve když byl most rozebrán, zjistili jsme s překvapením, že pilíře nejsou vyzděné z bloků kamene, nýbrž že se jedná o kamenný obklad a cihelné vyzdívky. Střední dva oblouky navíc Němci během druhé světové války zpevnili železobetonovou deskou, z žulových obkladů udělali bednění, naházeli tam zbytky materiálu a všechno zalili betonem. V těchto místech samozřejmě došlo k technologickým změnám, které nám brání v rozebrání pilířů; proto na pilíře vložíme kamennou desku a spárořez přizpůsobíme tak, aby odpovídal původnímu řešení a nerušil pohled na most, který se naskytne všem, kdo půjde po vedlejší lávce pro pěší.

Zpracoval Jiří Blahota

Kontakt: REMMERS CZ s.r.o. GEMA ART GROUP, a.s. Ing. Pavel Šťastný, CSc. Ing. Petr Justa Tel.: +420 602 332 518 Tel.: +420 602 234 586 e-mail: stastny@remmers.cz e-mail: justa@gemaart.cz

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]