Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

MOZAIKA 2/07

 

DRUHÉ SEKÁNÍ NA HRADĚ LIPNICE

 

   Ani jsme se nenadáli a je tu 2. mezinárodní kamenosochařské sympozium Sekání na hradě Lipnice 2007. Stejně jako loni je pořádá Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou, lépe řečeno její Kamenosochařské středisko Lipnice nad Sázavou. 

   Účast vedle domácí Akademie přislíbilo SOU stavebné ze slovenských Levic, Piaristická škola z maďarského Gödu a Ředitelství Spolku technických škol z polské Sandoměři. Z každé školy se sympozia zúčastní dva studenti v doprovodu jednoho či dvou pedagogů. Registrace účastníků se uskuteční v pondělí 25. června od 8,30 do 9,00 hod., na samotné sympozium se můžeme těšit ve dnech 25.-30. června 2007. Akce vyvrcholí v pátek 30. června společenským večerem v prostorách lipnického hradu (18,00 hod.).

                                                                                                                                             (red)

 

Kontakt:

Kamenosochařské středisko Lipnice n. Sáz.

Vedoucí: Miroslav Dlouhý, tel./fax: +420 569 486 184, e-mail: kubicek@kamenosocharilipnice.cz

Vedoucí dílen: Boleslav Dlouhý, tel./fax: +420 569 486 184, mobil: +420 720 402 651, e-mail:

dlouhy@kamenosocharilipnice.cz , www.kamenosocharilipnice.cz, www.vossvetla.cz

 

KAMENÍCI V TRENČÍNĚ

 

   Spolu s výstavou kultury bydlení STAVBA-DOM-NÁBYTOK a výstavou skla, keramiky a bižuterie GLASS SALÓN se v Trenčíně od 16. do 18. listopadu uskutečnil 5. ročník výstavy kamenoprůmyslu a geologie KAMENÁR 2006. Souběžně se konalo kamenosochařské sympozium středních kamenických škol Slovenska, ČR, Polska a Maďarska STONEDUCON, finančně podpořené Visegradským fondem.

   V době, kdy specializovaný český kamenický veletrh MAGMA zašel na úbytě, se kamenické výstavy v zeměpisně i duchovně blízkém městě nad řekou Váh zúčastnilo několik našich firem. Výstaviště TMM, a.s. poskytlo útočiště stánkům firem a organizací ARDEX Baustoff s.r.o. Brno (stavební chemie pro lepení a spárování obkladů a dlažeb z přírodního kamene), Bouda Commercio Unhošť (stroje pro těžbu a zpracování kamene), EURO MASIV s.r.o. Pelhřimov (stroje pro zpracování přírodního kamene), GESTRA s.r.o. Deštné v Orlických horách (štípací stroje na kámen), GOLEM – Ing. Zdeněk Stuna Hradec Králové (potřeby pro kameníky a kamenosochaře), KALUMA s.r.o. České Budějovice (                 ), Miroslav Drozd Lipov (velkoobchod s přírodním kamenem), SPŠ kamenická a sochařská Hořice, Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou a WEHA CZ s.r.o. Pelhřimov (vše pro kameníky).  

   Dodejme, že v katalogu se představil i časopis KÁMEN, který všem 42 vystavovatelům a účastníkům tohoto setkání ze Slovenska, ČR, Polska, Maďarska a Itálie přeje bohaté zúročení expozičních aktivit.                                                                                                               (ota)

 

 

Kontakt:

Výstavisko TMM, a.s.

Pod Sokolicami 43, 911 01 Trenčín/SR

Tel./fax: +421 327 435 600

e-mail: tmm@tmm.sk, www.tmm.sk     

      

 

STÉ VÝROČÍ NAROZENÍ SOCHAŘE VLADIMÍRA NAVRÁTILA

 

   Mnoho lidí se vytratilo z našeho povědomí. Donedávna stávalo před sochařským ateliérem pražské Akademie výtvarných umění na Letné rozměrné pískovcové sousoší Chudý oběd. Vsadil bych se, že málokdo z adeptů sochařství věděl, že je to dílo Vladimíra Navrátila (1907-1975), pocházející z roku 1932. Navrátil byl v letech 1934-1936 asistentem prof. Bohumila Kafky. Pak nastoupil vojenskou prezenční službu a po mobilizaci 1938 se už do Prahy nevrátil. Usadil se ve Velkém Újezdě u Lipníku nad Bečvou.

   V Olomouci byl Vladimír Navrátil členem moderně orientované Skupiny výtvarných umělců a po obnovení olomoucké univerzity v roce 1946 pod názvem Palackého univerzita se stal jedním z pedagogů na katedře výtvarné výchovy. O jeho profesorském řízení na konci 60. let rozhodla věta Vincence Makovského: Kdo jiný by měl být profesorem sochařství, než Vladimír Navrátil?

   Navrátil byl až do své smrti nejvýraznější sochařskou osobností v Olomouci a v Severomoravském kraji. Jeho sochy, ať už komorní nebo monumentální, byly realizovány v bronzu, ale i v kameni. Odpovídalo to jeho školení, které začalo v hořické Státní průmyslové škole sochařské a kamenické. Jedním z jeho učitelů byl legendární reprodukční sochař Karel Jozef. K legendám patřil i sochař Otakar Velinský, který se podílel na realizaci již zmíněného sousoší Chudý oběd v kameni. Dílo patří k projevům tzv. sociálního umění z doby mezi válkami, ovlivněné světovou hospodářskou krizí. Sochařovy osudy byly od počátku poznamenány předčasnou smrtí matky; za svoje vzdělání vděčil strýci-lékaři, jehož portrét patří k cheuf d´oeuvre Vladimíra Navrátila. Jedním z jeho posledních monumentálních děl je bronzová socha Boženy Němcové v Čechových sadech v Olomouci z roku 1965.

                                                                                                                         Bohumil Teplý

 

Literatura:

Procházka, Václav – 1962: Vladimír Navrátil. Ostrava.

 

 

STŘECHY PRAHA 2007

 

   Koncem ledna, přesněji řečeno ve dnech 25.-27.1., se na pražském Výstavišti v Holešovicích konal 9. ročník mezinárodního veletrhu Střechy Praha 2007, uspořádaný pod heslem vše pro stavbu a renovaci střech. Pořadatelem největší oborové přehlídky v ČR byla jako obvykle společnost Střechy Praha s.r.o., zvýrazněnými tématy pak mj. správné způsoby zateplování šikmých i plochých střech a prosvětlení střech v souladu s úsporami energií.

     Nebylo lehké najít v záplavě nejrůznějších střešních krytin od kanadských šindelů po ocel tradiční přírodní břidlici, ale i takových krytin se pozorný návštěvník veletrhu dopátral. Je jich šlachovitě málo, avšak jsou, říkali jsme si s autorem Rozmarného léta Vladislavem Vančurou. Nabízela je především firma Richter-Pizarras z Vítkova, ale břidlici jsme objevili i v expozicích jednotlivých pokrývačských firem, třeba u Jiřího Vrňaty z Průhonic. Mimochodem právě Jiří Vrňata, člen Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, měl v rámci doprovodného programu přednášku nazvanou Desatero pro rekonstrukci střechy.

   Za pozornost stály i stánky již uvedeného Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – ČKAIT – nebo firmy Bochemie, s.r.o. Bohumín, specializující se na ochranu zdiva a především dřeva před plísněmi a houbami. Velkorysou propagaci na soustavě panelů jsme zaznamenali u výrobků značky Rockwoll, stavební izolace z vláken přírodního kamene, která tlumí, dýchá a nehoří.

   Příští 10. veletrh Střechy Praha se uskuteční na Výstavišti v Praze-Holešovicích od 24. do 26. ledna 2008.                                                                                                                   (ota)

 

Kontakt:

Střechy Praha s.r.o.

Jeremiášova 1422/76, 155 00 Praha 13

Tel.: +420 296 397 305, fax: +420 296 397 307

e-mail: strechy@strechy-praha.cz , www.strechy-praha.cz

 

 

 

NA POMOC MACHU PICCHU

 

   Incké opevněné sídlo Machu Picchu je natolik ohroženo nájezdy turistů a sesuvy půdy, že UNESCO se už zaobíralo myšlenkou vyškrtnout pevnost starých Inků ze seznamu světově chráněných památek, kde je vedeno od roku 1983.

   Peruánci proto v hodině dvanácté vypracovali  plán na záchranu památky, jehož realizace si vyžádá 132 milionů dolarů. Projekt, jenž mimo jiné předpokládá satelitní monitoring ohrožené oblasti, má zabránit erozi půdy, ale také omezit počet návštěvníků, kteří se k jedné z nejpozoruhodnějších kamenných památek zeměkoule hrnou ze všech koutů světa.

   Na vině je ovšem i dosavadní přílišná benevolence úřadů. Před pěti lety například úředníci povolili natáčení reklamy na pivo, při kterém rozdovádění filmaři poškodili vzácný žulový blok, součást pozoruhodných inckých slunečních hodin. Nad Machu Picchu, které leží v nadmořské výšce 2 400 m na konci Posvátného údolí, se válejí mraky kouře z lesních požárů i z výfuků turistických minibusů, dopravujících dychtivé turisty k terasovitě vybudovaným kamenným zdem inckého kultovního komplexu.

   Zdá se, že na jeho záchranu je opravdu nejvyšší čas.                                                       (red)

 

Poznámka:

Další podrobné informace o Machu Picchu a tamní kamenné architektuře viz: Slouka, Jiří – 2003: Kámen ve stavitelství Inků. In: KÁMEN 9, č. 3, s. 9-16.

 

 

PŘÍRODNÍ KÁMEN NA INTERIÉROVÉM VELETRHU

 

   Komplex Incheba Expo Praha na Výstavišti v Praze-Holešovicích přivítal ve dnech 1.-4. února již 17. mezinárodní veletrh nábytku, podlahovin, bytového textilu, svítidel a doplňků PRAGOINTERIER-NEW DESIGN, spojený se specializovanými výstavami Bydlení, Okna-dveře-schody a Pragotherm.

   Kameníků bylo na veletrhu jako šafránu a jejich vlajkovou lodí se stala jako obvykle expozice Svazu kameníků a kamenosochařů ČR se spoluvystavujícími firmami Granit Holec s.r.o. Kroměříž, PB-Servis s.r.o. Praha-Uhříněves a Bohumil Pánek-Kamenosochařství a restaurátorství Říčany. Pro samostatné stánky se rozhodly firmy Stone Trade s.r.o. Praha-Hloubětín a Top Granite s.r.o. Luštěnice. Zatímco tyto dvě firmy se představily v montované hale A, společnost Sopro CZ s.r.o. Praha-Krč vystavovala (stejně jako Svaz kameníků a další odborné cechy a svazy) v impozantním Křižíkově pavilonu D. Veletrhu a souběžných výstav se na ploše 25 tisíc m² zúčastnilo 500 vystavovatelů z ČR, SR, Německa, Rakouska, USA a Běloruska.

   V souvislosti s novou koncepcí veletrhů uspořádá Incheba Praha spol. s r.o. hned začátkem příštího roku stavební veletrh PragoBuilding (24.-26. 1. 2008) a další ročník veletrhu Pragointerier-New Design (7.-10. 2. 2008).                                                     (blah)

 

Kontakt:

Incheba Praha spol. s r.o.

Areál Výstaviště 67, 170 90 Praha 7

Tel.: +420 220 103 480, fax: +420 233 371 517

e-mail: m.wohlrabova@incheba.cz, www.incheba.cz

 

 

MĚSTO JMÉNEM TENOCHTITLÁN

 

   Téměř v samém středu dvacetimilionové mexické metropole Mexico City nedávno archeologové objevili neobyčejně cenné kamenné památky z dob, kdy zde stálo hlavní město aztécké říše Tenochtitlán.

   Jedná se o zbytky chrámu, označovaného dnes jako Templo Mayor, který spolu s dalšími aztéckými stavbami zničil v roce 1521 Hernando Cortés a jeho conquistadoři. Kámen z ruin  pak Španělé použili na svoje nové koloniální budovy. U základů pyramidy, na níž stál chrám (mimochodem centrum aztéckého krvavého náboženského kultu s desetitisíci rituálně obětovaných lidí), archeologové odkryli oltář s jedním ze dvou nejvyšších aztéckých bohů – bohem deště Tlalokem, a také čtyřmetrový kamenný monolit. V obou případech se jedná o součásti výše zmíněného chrámu, založeného v roce 1375.

   Aztécká říše, která zažila svůj  zlatý věk pouhá dvě staletí (1325-1521), se teď znovu dostává do centra pozornosti odborníků i laiků.                                                             (ota)

 

Prameny:

Vainert, Luděk – 2006: Obří monolit z aztécké éry. In: Lidové noviny, 6. 10., s. 17.

Všeobecná encyklopedie Diderot, 1999. Praha.

 

 

NENÍ CENA JAKO CENA

 

   Považujeme za nezbytné pochválit organizátory 16. reprezentačního plesu Dětského domova v Dolním Lánově, který se konal v pátek 16. února. Zástupce naší redakce je na tuto událost pravidelně zván a většinu večera nevychází z údivu. Tentokrát ho víc než příjemně překvapily superceny zdejší plesové tomboly, jakási nadstavba běžných cen, které mohli během večera vyhrát plesoví hosté. Mezi supercenami totiž byla vedle 50% slevy na autoškolu, poukázky na sele, večeře pro dva v Arnice Špindlerův Mlýn, balíčku z lékárny, dvaceti vstupenek do Fitcentra L-S Club ve Vrchlabí a dalších vychytávek také fůra podrceného odvalu z lomu společnosti KVK v Černém Dole. Výherci dodatečně blahopřejeme.

                                                                                                                                    (blah)

 

 

MLADÁ KONFERENCE V HOŘICKÉ ŠKOLE

 

 

   Staroslavná kamenická alma mater,  Střední průmyslová škola kamenická a sochařská (SPŠKS) v Hořicích v čele se svým ředitelem Ing. Josefem Moravcem hostila od 4. do 9. března akci, na kterou se hned tak nezapomíná. Setkali se na ní mladí lidé z Německa, Polska a České republiky, aby strávili týden na odborné stáži a konferenci o restaurování památek z kamene a kovu. Zatímco českou mládež zastupovali žáci hořické školy, z Německa přijeli mladí dobrovolníci z Jugendbauhütte Görlitz, člena Jugendbauhütten der deutschen Stiftung Denkmalschutz e.v. pod vedením Detlefa Schienera, z Polska zase zástupci Nadace Krzyżowa/Kreisau pro evropské porozumění, jež v Dolním Slezsku organizuje jednoroční mezinárodní dobrovolnickou stavební huť pro mladé lidi ve věku od 18 do 26 let. Hořická škola, letos v roli hostitele, připravila pro 30 dobrovolníků týdenní program, který zahrnoval základy modelování, sekání do kamene a práci s mědí pod vedením profesorů školy, ale také třeba exkurze po Hořicích – městě kamenné krásy, po Braunově barokním Kuksu nebo Gočárově klasicisticko-funkcionalistickém Hradci Králové.

   Pobyt mladých lidí vyvrcholil společnou konferencí, v níž se vedle volně diskutujících představily tři obrazové prezentace a tři družstva, odpovídající na znepokojivé otázky vztahu umění a konzumu, památkové péče a komerčního využití, soudobých i starých materiálů atd. Konferenci byl přítomný i zástupce časopisu KÁMEN.

   Ředitel SPŠKS Ing. Josef Moravec zdůraznil úvodem význam takového setkání, ze kterého si mladí lidé ze tří zemí střední Evropy odnesou zkušenosti a poznatky pro svoji další profesní dráhu. Další chod konference dostal na starosti její moderátor, polský novinář Przemyslaw Konopka. Představil tři skupiny lidí v knihovně hořické školy (restaurátoři, dobrovolníci s odbornými znalostmi a amatéři, ke kterým se počítá i on) a předal slovo mladým zástupcům Jugendbauhütte Görlitz, kteří představili svůj projekt Dobrovolníci ve službě památek. Organizace vyvíjí vedle praktické obnovy památek také činnost teoretickou – ročně pořádá sedm seminárních týdnů, věnovaných dějinám umění a řemesel. Město Görlitz, známé i pod slovanským jménem Zhořelec (od zgoreti, shořet) je městem památek; téma mělo vyprovokovat tříčlenné týmy tří zemí k sérii otázek, točících se kolem jednoho dilematu: hodí se historická zástavba s mnoha nemovitými kulturními památkami k bydlení a životu, anebo se z ní má stát pomník architektury minulých věků? Mladí lidé se přikláněli k místu pro život, ovšem při použití poměrně přísných a překvapivě konzervativních restaurátorských postupů, materiálů apod. Na otázku je třeba zachovat památku za každou cenu v původním stavu? odpovídal i jeden z dospělých hostů, architekt Frank Vater, zabývající se památkami obecně a památkami města Görlitz zvlášť1. Město s 500 památkově chráněnými budovami je příkladem toho, že se dá skloubit stará architektura s novým využitím. Rekonstrukce v odůvodněných případech je možná, ale při přestavbě se nesmí zničit nic původního.

   Druhým prezentovaným tématem, který tentokrát předložili polští hosté z Nadace Krzyżowa, bylo Žít a bydlet v památce – příklad zámku Pieszyce v Dolním Slezsku. Renesanční stavba pochází z let 1615-17, barokně přestavěná byla v letech 1710-30, restaurovaná 1818, částečně zničená v roce 1945 a částečně zabezpečená před rozpadnutím v 60. letech 20. století. Nyní je upravovaná pro polskou rodinu se stálým bydlištěm v Las Vegas/USA. Tentokrát mládež řešila problém, co všechno snese historická budova, využívaná jako obytná rezidence. Jak uvedl Krzysztof Charewicz, inspektor Vojvodského úřadu ochrany památek Dolního Slezska, vše historické bylo zachováno a nové (luxusní koupelna, andělíček v historizujícím stylu, nová freska atd.) doplněno. Mladí byli opět spíš uměření a zdravě konzervativní (uchovat v původním stavu, při úpravách dodržovat doporučení odborníků).

   Víc než prezentace českého příspěvku v podání Mgr. Karla Krátkého ze SPŠKS v Hořicích (restaurování pláště katedrály sv. Víta v Praze) zaujala diskutující  problematika vítězného návrhu nové budovy Národní knihovny v Praze architekta Jana Kaplického (Future Systems, Londýn), jejíž umístění však někteří kladli do větší faktické i pohledové blízkosti svatovítské katedrály, než je tomu ve skutečnosti. Tentokrát se konzervatismus účastníků konference ukázal ještě výrazněji; ve své většině se postavili proti umístění medúzy na Letenské pláni, přestože má být  vzdálená od katedrály minimálně kilometr, nikoliv 400-500 m, jak na konferenci mylně zaznělo. I dynamika navržené stavby pro ně byla trochu silnou kávou, i když katedrála sv. Víta, Vladislavský sál nebo sv. Mikuláš přece také mají svou výraznou dynamiku (Jan Kaplický)2. Vzhledem k tomu, že navržená stavba vzbuzuje netušené vášně a dává průchod nejnižším pudům (jeden nejmenovaný žlučovitý spisovatel označil v novinách pár dní po konferenci navrhovanou knihovnu jako prožraným aluminiem obalený nádor). Na rozdíl od tohoto reprezentanta kultury, který sám sebe počítá mezi duchovní elitu národa, volili mladí účastníci konference na toto téma zdravě zaujatá, avšak pregnantní a střídmá slova, která je šlechtí a dávají naděje do budoucna.

   Konference mladých dobrovolníků a studentů ze tří zemí střední Evropy se stěží vešla do vymezených čtyř hodin. Nastolila vzrušující témata a překvapila fundovaným přístupem mladých diskutérů. V některých posluchačích (mne nevyjímaje) zanechala lepší dojem než mnohá konferenční setkání dospělých odborníků s bohatou praxí.

                                                                                                                                    (blah)

 

Literatura a prameny:

1 Vater, Frank – 2006: Görlitz. Eine Stadt mit vielen Gesichten. Chichinebs Verlag Görlitz.

2 Švagrová, Marta – 2007: Inspirace? Medúza, člověk a baroko. Rozhovor s arch. Janem

   Kaplickým. In: Lidové noviny, 10. 3., s. 15.

 

 

GEOLOGIE ŽIŽKOVA

 

   V profesním přírodovědném klubu Café Barrande v Praze na Žižkově je otevřena od 1. března až do konce roku 2007 výstava Geologie Žižkova, určená odborníkům i laické veřejnosti. Výstavu zahájil RNDr. Ing. Vladimír Sattran, CSc.

   Geologické mapy se zřetelně vyznačeným územím Žižkova, fotografie aktuálního stavu výchozů a exponáty místních ordovických usazených hornin, sbírané na povrchu, jsou doplněny skvělými vzorky, získanými při ražbě tunelu Nové spojení vrchem Vítkov. Návštěvníka upoutají například zkameněliny, na které je přitom území Žižkova jinak chudé. Organizátoři výstavy soustředili nově sběry ordovických trilobitů, a zejména stopy po činnosti bezobratlých (ichnofosílie).

   Velké rozšíření výstavy se uskuteční v květnu, kdy budou instalovány fotografie čelby a stěn tunelu Nové spojení. Díky spolupráci s místními samosprávními orgány (odborem školství) se plánují školní exkurze a v jednání je rovněž trvalé umístění výstavy ve veřejných prostorách.

   Hlavními iniciátory výstavy jsou členové České geologické společnosti Dr. Pavel Röhlich a Doc. Dr. Jiří Kovanda. Vzorky zkamenělin a fotografie výchozů laskavě poskytl Dr. Radek Mikuláš. Za materiály z tunelu Nové spojení vděčí organizátoři panu Ing. Strakovi.

   Ještě jednou připomínáme, že výstava potrvá do konce roku. Veřejnosti je přístupná každý čtvrtek od 14 do 21 hodin. Adresu a webové stránky naleznete v kontaktu.

                                                                                                                      Zdeňka Petáková

Kontakt:

Café Barrande, Přírodovědný klub                          Tel.: +420 737 274 351

Ježkova 8, 130 00 Praha 3 – Žižkov                           e-mail: satt@post.cz

Jednatel: RNDr. Ing. V. Sattran, CSc.                      www.cafe-barrande.atlasweb.cz

   

  

 

PŘÁTELÉ DOBRÉHO KAMENE NA HOŘE VÍTKOV

 

   Víc než dvacítka obdivovatelů kvalitního přírodního kamene a špičkového kamenického řemesla se sešla 15. března na pražské hoře Vítkov (Žižkov), aby se zúčastnila prohlídky Národního památníku s fundovaným odborným výkladem člena redakční rady časopisu KÁMEN  Ing. Václava Rybaříka. Akce navázala na  výstavu v Café Barrande, o které jste si přečetli v předcházejícím příspěvku.

   O zajímavou a velice podrobnou prohlídku objektu se zasloužila i produkční Národního památníku Vítkov Ing. Eva Purkrábková z Národního muzea v Praze, která k výkladu přispěla mnoha zajímavými podrobnostmi ze života této zvláštní monumentální stavby s ještě zvláštnějšími osudy. O zhlédnutí jedinečného defilé domácích žul a mramorů, zpracovaných a osazených s výjimečnou kamenickou zručností především v letech 1934-1938, se postaraly i dvě dobré duše celého projektu – Mgr. Drahomíra Březinová a RNDr. Barbora Schulmannová (Česká geologická služba), známé jako autorky i našim čtenářům.

   Až na poválečnou Síň Sovětské armády, které nejdou ve slunných dnech otevírat kovové dveře (sic!), viděli účastníci exkurze prakticky všechno – vnějším pláštěm z českých a moravských světlých žul počínaje, přes podstavec monumentálního pomníku Jana Žižky od Bohumila Kafky, a kamenickou výzdobou rozlehlého a členitého interiéru konče. Postupně jsme prošli místnost s hrobem Neznámého bojovníka (zpočátku Kolumbárium Starodružiníků), Slavnostní síň s nádherným obkladem ze světle šedého, tmavě pruhovaného supíkovického mramoru s dokonale navazující přírodní kresbou kamene na velkoformátových deskách, reprezentační (recepční) místnosti v čele s prezidentským salónkem (svícny navržené J. Horejcem z černého kosořského mramoru s mísami z růžovobílého rumunského mramoru Rušica), zajímavě točené schodiště (bílý krkonošský mramor) k Ústřední síni, východní prostor před Ústřední síní, určený původně pro TGM, později však oddělený a propachtovaný mumifikovanému Gottwaldovi, kamenicky zajímavou Síň padlých s bronzovým Štursovým Raněným (zde převažuje červený suchomastský mramor), z hlediska kameníků nejzajímavější trojlodní Ústřední síň (dlažba ze sliveneckého, jaroškovského, krkonošského a lipovského mramoru, mramorové obklady stěn – červený slivenecký, bíle žilkovaný hostěnický a tmavošedý loděnický, čtyři reliéfy s legionářskou tematikou od K. Pokorného z buzanského mramoru, sarkofágy z atraktivního červeného karlštejnského mramoru), a konečně nízké, stísněné pocity navozující Kolumbárium (čtyři sarkofágy z černého lipovského mramoru, krycí desky schránek na rakve a urny z bílého laaského mramoru).

   Při neformální rozmluvě na konci prohlídky zazněla myšlenka trojice Březinová-Schulmannová-Rybařík na založení Klubu přátel dobrého kamene (za kterou se časopis KÁMEN přimlouvá) a padl požadavek na zajištění odborného dohledu při podobných akcích jako je ta, která Národní památník čeká. Ten totiž 24. března – po poslední sérii prohlídek – zavřel nadlouho své brány, aby se podrobil náročné kompletní rekonstrukci. Ne vždy však prováděcí stavební firmy (ve chvíli uzávěrky nebyly ovšem známé výsledky výběrového řízení) dovedou zacházet s kamennými obklady, dlažbami a rozměrnými artefakty typu sarkofágů tak, jak si to zaslouží.

   Pokud všechno dobře dopadne, bude zrekonstruovaný památník otevřen 28. října roku 2009.

                                                                                                                                         (blah)

 

Poznámka redakce:

Zájemce o podrobnější informace o přírodních kamenech Národního památníku odkazujeme na článek v našem časopise (Rybařík, V. – 2000: Národní památník na Žižkově, in: KÁMEN 6, č. 1, s. 13-22).

 

Kontakt:

Národní muzeum, oddělení novodobých českých dějin

Ing. Eva Purkrábková, produkční Národního památníku Vítkov

Národní památník na Vítkově, U Památníku 1900, 130 00 Praha 3-Žižkov

Tel.: +420 222 781 676, GSM: +420 608 883 464

e-mail: eva.purkrabkova@nm.cz, oncd@nm.cz  

 

 

VYCHÁZÍ KNIHA KÁMEN – OD HORNINY K SOŠE

 

Jiří Slouka a kolektiv – 2007: Kámen – od horniny k soše. Nakladatelství GRADA Publishing a.s., 148 s.

 

   Populárně odborná kniha vznikla v širším rámci aktivit časopisu KÁMEN. Navazuje na výstavu v Hořicích v roce 2004 (z jejíhož názvu převzala podtitul) a vytkla si stejný cíl: přiblížit v co největší šíři problematiku přírodního kamene a práce s ním. Stručným a srozumitelným způsobem jsou zde shrnuty základní poznatky o původu kamene, jeho výskytu se zaměřením na Českou republiku, o dějinách jeho využití, o těžbě kamene, rukodělném i strojním opracování, restaurování i o některých estetických aspektech tvorby v kameni. Nechybí ani řada málo známých zajímavostí. Text doprovází bohatá fotografická dokumentace v barevném provedení.

   Publikace je určená všem zájemcům o kámen a jeho využití v architektuře a sochařství. Do distribuce přichází na začátku 2. čtvrtletí 2007.

                                                                                                                                    (red)

SOCHAŘ URBÁNEK V HOŘICKÉ GALERII PLASTIK

    V hořické Galerii plastik se konala od září 2006 do března 2007 výstava prací sochaře Jaroslava Urbánka. Velká monotematická výstava současného sochaře, na které výrazně převažují skulptury v kameni, není dnes úplně obvyklá. Je proto záslužné i charakteristické, že právě v Hořicích, ve městě kamene, našla své umístění. Jaroslav Urbánek, narozený v roce 1959, je ostatně (mimo jiné) absolventem hořické školy. Při pohledu na jeho práce udivuje umělcova invence a píle; vždyť polovina vystavených skulptur – 13 z celkového počtu 26 – vznikla v roce 2006.

   Že je sochařovým oblíbeným materiálem diorit, je poměrně známé. I tentokrát jsme se o tom mohli přesvědčit, třeba už kvantitativně: celkem 14 představených soch a reliéfů zhotovil sochař právě z této horniny. U ostatních skulptur se však v různorodé volbě materiálu  projevil Urbánkův smysl pro pestrost a mnohotvárnost: slivenecký vápenec, zelený pískovec z lomu Řeka, po jednom exempláři prací v žule a v dubeneckém pískovci a – jako překvapení co do materiálu i zpracování – také v křemenci. Nechyběly ovšem ani reliéfy ve dřevě a expozici doplnily sochařovy kresby a grafiky.

   Výstava představila tvůrčí profil zajímavé osobnosti našeho současného sochařství, ale také připomněla široké možnosti a bohaté výrazové prostředky práce v kameni na začátku 21. století. Jednalo se tedy přinejmenším o pozoruhodný počin uplynulé sezóny.

                                                                                                                             Jiří Slouka

 

TĚŽBA A ÚPRAVA NERUDNÍCH SUROVIN

   Mezinárodní konference Současnost a perspektiva těžby a úpravy nerudních surovin IV se konala ve dnech 4. a 5. dubna 2007 v prostorách VŠB – Technické univerzity Ostrava. Mezi pořadateli byly ČSVTS HGF VŠB-TU Ostrava, Těžební unie Brno, Silikátový svaz Praha a další subjekty.

   Konference se zúčastnili zástupci těžebních organizací a zpracovatelů stavebních a nerudních surovin, organizace zabývající se využitím surovin a odpadů, výrobci těžebních a úpravnických strojů a zařízení, výrobci automatizovaných těžebních celků, výzkumné ústavy, univerzity a zástupci státní správy. Na programu byla například těžba a úprava stavebního kamene pro výrobu drceného kameniva, těžba a úprava štěrkopísků, těžba a zpracování kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, optimalizace strojů a zařízení pro těžbu a úpravu surovin, bezpečnost práce, legislativní otázky, ekonomické aspekty těžby, její vliv na pracovní a životní prostředí, ale také třeba výzkum, vývoj, výchova a vzdělávání v oblasti těžby a úpravy nerudních surovin.

                                                                                                                                          (red)

 

 

ELEKTRONICKÝ PLOT NA KARLOVĚ MOSTĚ

 

   Sochy na Karlově mostě hlídá od 6. dubna tzv. elektronický plot. Jakmile někdo naruší neviditelnou chráněnou zónu, která je v systému bezpečnostních kamer kolem soch  vytvořena, počítač okamžitě upozorní policisty i strážníky na nedalekých služebnách. Zatímco na kamenné zábradlí u soch si mohou unavení turisté klidně sednout, naopak vztyčit se, přiblížit se ke kamenným skulpturám svatých a cokoliv tam kutit se nikomu nedoporučuje. Omluvou není ani badatelské vytržení.

                                                                                                                                          (ota)

 

starší mozaiky

 

 

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007