Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

    

 

MOZAIKA 2/2014

 

 

K REKONSTRUKCI NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZE  
 

Podle tiskové zprávy, kterou jsme dostali 11. března, se STRABAG a.s., dceřiná společnost rakouského stavebního koncernu STRABAG SE, zúčastní výběrového řízení na rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze. Při realizaci stavby se počítá s využitím zkušeností koncernu a expertíz zahraničních odborníků.

   STRABAG má zájem na tom, aby byla zakázka provedena kvalitně pod dohledem památkářů a stihly se požadované termíny. Veškeré práce bude konzultovat se specialisty ve Vídni a Stuttgartu, kde v koncernové Technické centrále pracuje 750 inženýrů ze 14 zemí.  STRABAG plánuje využít i znalosti odborníků z českých, rakouských a německých univerzit, kteří se budou zabývat např. termodynamikou stavby.

(red)

 

Kontakt:

Mgr. Tomáš Zdechovský

Mob.: +420 774 888 300

e-mail: zdechovsky@commservis.com

 

 

JEŠTĚ JEDNOU K HISTORII ŘEZÁNÍ MRAMORU V ČESKÝCH ZEMÍCH

 

Před rokem se na stránkách tohoto časopisu pan Hugo Maier zamýšlel nad historií řezání kamene v českých zemích. V závěru vyzýval odbornou veřejnost, a jmenovitě mne, k diskusi na toto téma.1 Odvolával se přitom na naši polemiku při prohlídce katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v dubnu 2012, kdy jsem vyslovil názor, že rozměrné renesanční mramorové náhrobníky z let 1568 a 1573 na stěně kaple sv. Zikmunda byly zhotoveny z předem uříznutých desek.

   V korespondenci ještě před otištěním příspěvku jsem autorovi argumentoval tím, že prokazatelně už v druhé polovině 14. století byly u nás řezány drahé kameny, které byly použity k výzdobě kaple sv. Kříže na Karlštejně a v kapli sv. Václava. Šlo o technologii, kterou ve své knize Gemarvm et Lapidvm z roku 1606 popsal a používané nástroje vyobrazil belgický osobní lékař Rudolfa II.  Anselmus Boetii de Boodt,2 a která byla u nás úspěšně experimentálně ověřena zhruba před třiceti lety.3

    Je nanejvýš pravděpodobné, že stejným způsobem byly zhotoveny i desky z bílého a černého mramoru a zeleného hadce, kterými byla vydlážděna kaple sv. Václava ve Spytihněvově bazilice sv. Víta, Václava a Vojtěcha už ve 13. století. Byly objeveny v roce 1911 a pocházejí nejspíš z období vlády Přemysla Otakara II. Jinak než řezáním (a zabroušením na lícní straně) by takovéto tenkostěnné desky bylo jistě obtížné zhotovit. Totéž zřejmě platí i pro jednoduché náhrobní desky z červeného mramoru, kterými byly zakryty hroby čtrnácti biskupů v chóru katedrály v roce 1374,4 nebo pro nápisovou desku z bílého mramoru z roku 1396.5

   To nepřímo potvrzuje pan Ladislav Číp, který při návštěvě vykopávek v Pompejích, zasypaných výbuchem Vesuvu už v roce 79 našeho letopočtu, pozoroval na rubové straně jedné 10-25 cm silné staré mramorové desky zřetelné stopy po řezání.6

   O historii řezání kamenů se mi v literatuře nepodařilo prakticky nic zjistit. Jedinou výjimku jsem nalezl v rozsáhlé monografii Nauka o stavebních hmotách z let 1913-1917 od Vojtěcha Alberta Velflíka.7 Autor zde v úvodu kapitoly o pilách na kámen na s. 894-895 k historii řezání kamene doslovně píše: 

     “Kovové pily (die Metallsäge) na řezání kamene nejsou náčiním zavedeným teprve v předešlém století, nýbrž byly již používány ve starověku. O stavbě chrámu v Salomo asi 1000 let př. Kr. děje se zmínka, že stavěn byl z kamene řezaného, který byl přivážen  z foinického města Tyros. Římský spisovatel Plinius zmiňuje se o řezání kamene asi r. 77 po Kr. ve své 36. knize v kapitole 44. větou: „V belgické provincii řežou kámen pilami“.

   Přední římský básník Ausonius Decimus Magnus, jenž žil ve 4. století po Kr., líčí v hexametrech svou cestu po Rýně a Moselle r. 369 a zmiňuje se při tom, že v celém roerském (růrském) údolí slyšeti je ozvěnu skřípání pil kámen řezajících a vodními koly poháněných. Ve slavném benediktinském klášteře Monte Cassino v italské provincii Casertě chovají vzácný, latinsky psaný rukopis: Me universo libri XXII. sive etymologiarum opus, dopsaný r. 844 německým učeným theologem Rhabanem Mauerem, tehdy opatem kláštera fuldského, od r. 847 arcibiskupem v Mohuči, v němž jedna kniha pojednává „o vzniku věcí“, totiž o všech tehdy známých vědách a řemeslech. Opis této knihy opatřil neznámý kreslíř r. 1023 různými kresbami, z nichž jedna, obr. 726, znázorňuje odřezávání mramorové desky ze sloupovitého balvanu. Na horním okraji této kresby čte se nápis: „VI de marmoribus“, u něhož předložené číslo VI udává kapitolu, k níž se kresba vztahuje.

    Kus mramoru, z něhož jest patrně deska odřezávána, sevřen jest mezi dřevěnými kozami. Ozubenou pilou – téhož tvaru jako nynější truhlářská pila – pohybují dva lehce přiodění dělníci. Kresba jest modře, žlutě a červeně vytušována.

     Ježto ozubenou pilou nelze mramor vůbec řezati, dopustil se patrně kreslíř věci neznalý kreslířské chyby, s jakou se nejen v starších, ale i novějších dobách často setkáváme. Ostatně není vyloučeno, že kreslíř znázorňoval řezání alabastru, který jest ozubenou pilou řezatelný, ale pak by zase nápis nesouhlasil“. 

    K tomu autor připojuje citovaný obrázek 726 s titulkem „Znázornění řezání mramoru pilou přikreslené r. 1023 do staršího opisu latinského rukopisu německého opata Rhabana Maurta, dopsaného již r. 844 a chovaného v klášteře Monte Cassino v Italii“.8  Na s. 898 pak uvádí vyobrazení „Ruční rámová pila používaná od dávných dob zvláště v lomech Carrarských“. To je obdobný typ pily, jejíž foto je připojeno k článku pana Maiera, citovaném v úvodu.

   Z toho vyplývá, že technologie řezání mramoru byla praktikována už před naším letopočtem. U nás byla známa přinejmenším od 13. století a obnovena po nástupu Ferdinanda Habsburského na český trůn. To k nám začali přicházet vlašští kameníci a sochaři, kteří tuto technologii ze své vlasti dobře znali. Je obtížné si představit, že by polotovar k výrobě výše uvedených i jiných mramorových náhrobníků takových rozměrů byl připravován ručně. K tomu by bylo nutno vylomit o mnoho větší blok celistvého mramoru a z něho vytesat hrubou desku. To by ovšem znamenalo nejen velikou námahu, ale i neúměrně velký odpad. Navíc při tak velké produkci a omezené blokovitosti, kterou třeba ložisko u nás nejvíce používaného sliveneckého mramoru mělo a má. To samé a ještě více platí pro tehdejší výrobu tenkostěnných dlažebních a obkladových desek.

 

Václav Rybařík

 

Poznámky:

1 Maier, H.: 2013 – Jak je stará technologie řezání kamene v českých zemích? In: Kámen 19,  

     č. 2, s. 89-91.

2 Anselmi Boeti de Boodt Brvgensis Belgae, Rvdolphi secvndi, Imperatoris Romanorvm,

      Personae Medici: Gemmarvm et Lapidvm Historia. Hanoviae MDCIX.

3 Skřivánek, F. – Bayer, J. – Rykl, D.: 1985 – Výzkum drahých kamenů z chráněné přírodní

      památky Ciboušov a ze středověkých inkrustací. In: Památky a příroda 10, s. 609-627.

4 Rybařík, V.: 1994 – Povaha a původ přírodních kamenů použitých v chrámu sv. Víta

      v Praze. In: Zprávy památkové péče 54, s. 305-318.

5 Deska visela původně na západním pilíři Zlaté brány, ale v roce 2004 byla nahrazena kopií a

      originál přemístěn na vnitřní stěnu jižní lodě.

6 Číp, L.:2014 – Ještě k řezání kamene. In: Kámen 20, č. 1, s. 87.

7 Veflík, A. V.: 1917 – Nauka o stavebních hmotách, zvláště o horninách technicky   

     významných, o jich zkoumání a zpracování. Sešit IV. Opracování kamene rukodělné a

     strojové. Praha.

8 Podle časopisu Der oester.-ung. Steinbildhauer 1913, s. 68; časopis se v knihovnách ČR

     nepodařilo vyhledat.

 

 

NA VÝBOROVÉ SCHŮZI SVAZU KAMENÍKŮ

 

131. výborová schůze Svazu kameníků a kamenosochařů ČR (S KaK) se konala 13. března 2014 v Hájku u Prahy. Na programu byly informace předsedy B. Pánka, členů výboru a tajemníka, zpráva o finančním hospodaření a přípravě rozpočtu, příprava valné hromady a zájezdu do Carrary - a konečně zhodnocení trenčínské výstavy Kamenár, která se konala ve dnech 6.-8. března 2014 (pozvánku jsme otiskli v minulém čísle na str. 48).

   V centru pozornosti výborové schůze byly poplatky za členství S KaK v evropské organizaci EUROROC, příprava zájezdu na 32. mezinárodní veletrh mramoru, technologií a designu CARRARA MARMOTEC 2014,  konaném od 21. do 24. května - a příprava volební valné hromady S KaK. Ta se sejde v rámci výstavy KÁMEN HOŘICE 2014 v hořické škole, a sice v pátek 13. června v 10 hod. dopoledne. O hodinu dříve, v 9,00 zazní ve školním areálu  slavnostní projevy ke 130. výročí Střední průmyslové školy kamenické a sochařské. Všichni přátelé kamene i KAMENE jsou srdečně zváni.

(blah)

 

Kontakt:

Svaz kameníků a kamenosochařů ČR 

Tel.: +420 602 341 965 (předseda B. Pánek)

e-mail: mail@kamenici.cz

 

Střední průmyslová škola kamenická a sochařská

Tel.: +420 493 623 226

e-mail: info@spsks.cz

 

 

 

FOR HABITAT A FOR GARDEN

 

Pražský veletržní areál EXPO společnosti ABF, a.s. hostil ve dnech 20.-23. března 2014 čtveřici veletrhů, z nichž nás zajímal 21. veletrh bydlení, stavby a rekonstrukcí FOR HABITAT a 8. mezinárodní veletrh zahradní architektury, nábytku, techniky a veřejné zeleně FOR GARDEN.

   Na FOR HABITAT se rozhodly představit firmy DESTONE s.r.o. z Tuchlovic (výroba kamenných koberců a prodej dekoračního kameniva), INTERIER STONE s.r.o. z Kunovic (interiérové obklady a dlažby), KAMENNÝ-KOBEREC.eu s.r.o. z Jablůnky a VKT Soft s.r.o. z Prahy (dovoz a zpracování kamene).

   Na FOR GARDEN vystavovaly mimo desítek jiných i KAMENOLOM JAVORKA, s.r.o. z Lázní Bělohrad (těžba a zpracování červeného pískovce), KÁMEN BECKE MORAVIA, s.r.o. Jeseník (obchod s přírodním kamenem), NORMAN spol. s r.o. Praha (výrobky z přírodního kamene, kámen v zahradě) a WEISS&WILD, s.r.o. Praha (zahrady, parky, koupací jezírka).

(ota)

 

Kontakt:

ABF, a.s.

Mimoňská 645, 190 00 Praha 9

Tel.: +420 225 291 224, 225 291 149

e-mail: scheeova@abf.cz , jindrova@abf.cz

www.abf.cz

 

 

 

VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ NEROSTNÝCH SUROVIN

 

Pátý ročník mezinárodní konference Využívání zdrojů nerostných surovin se konal od 9. do 11. dubna 2014 v Táboře. Konferenci zorganizovalo Czech Stone Cluster, družstvo ve spolupráci s VŠB-TU Ostrava, TU v Košicích, Fakultou BERG, Politechnikou Ślaşka Gliwice/Polsko a lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně. Strategickým partnerem konference byl Ćeskomoravský štěrk, a.s.

   Konference se zabývala využíváním zdrojů stavebních nerostných surovin, ale i uhelných, rudných a dalších surovin, novou legislativou EU a ochranou životního prostředí.

(red)

 

Kontakt:

Czech Stone Cluster, družstvo

Ing. František Žoček, Ph.D.

Horní Nová Ves 108, 507 81 Lázně Bělohrad

Tel.: +420 493 793 249, mob.: +420 603 998 957

e-mail: frantisek.zocek@czechstonecluster.eu

www.czechstonecluster.eu

 

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@volny.cz, © Kámen 2001 - 2014