Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

MOZAIKA 1/2011

V MNOHOSTI SE DOTKNOUT PRAVDY

Vzpomínka na sochaře Huga Demartiniho

Když jsme před pár lety přijeli s fotografem na Demartiniho tvrz – prastarý kamenný statek čtvercového půdorysu, kde v posledních letech sochař žil, překvapila nás spousta minimalistických kompozic, rozesetých po celém ateliéru; ten tvořil jednu ze čtyř stran umělcova kamenného sídla.

   Tady v srdci Vysočiny, v Soumrakově nedaleko Studené, si Hugo Demartini sám a sám hrál se sádrou, kovem, papírem a plexisklem, tady pracoval, bydlel, vařil si a pekl v troubě, v zimě zápasil s přívaly sněhu a pak zase vítal první stopy jara, když už se konečně rozhodlo zavítat do jeho kraje. Profesuru na pražské Akademii výtvarných umění pověsil na hřebík, opustil ruch pražských ulic, kaváren a galerií – a když už se mu náhodou přece jen zastesklo po kamarádech, nasedl do svého sporťáku a stoosmdesátkou se řítil po dálnici vstříc metropoli. Však ho za to dopravní hlídky na dé jedničce milovaly…

   Přijeli jsme tehdy na menší rozhovor – a nakonec v Soumrakově zůstali až do soumraku. A Hugo Demartini vyprávěl: Po druhé světové válce existovala po Evropě celá řada výtvarných skupin. Vydávaly manifesty, osobovaly si právo toho jedině správného vidění světa… A pak se to všechno změnilo; ovlivnila to matematika, fyzika – a později nástup počítačů. Právě přes počítače se dnes z tisíců informací skládá názor. Nejde už o vidění jedné skupiny, která manifestuje, že jen ona má pravdu a ostatní je nezbytné zavrhnout. Tak se v mnohosti můžete dotknout pravdy – nebo se k ní aspoň přiblížit.

   Také tolerance je v umění nezbytná. Když dělám konstruktivistické věci, měl bych vlastně nenávidět třeba Jirku Sozanského – a například Béda Dlouhý by měl zase nenávidět mě. Ale to je přece blbost. S Bédou jezdíme na ryby a jsme velcí kamarádi. On má svůj svět a svůj pohled, který obdivuji – a on snad zase chápe a toleruje ten můj…

Hugo Demartini byl potomkem italské rodiny věhlasných kominíků a kamnářů, kteří přišli do Prahy na dvůr Rudolfa II. Narodil se 11. července 1931 a v roce 1949 se vyučil kamenosochařství u sochaře Otakara Velínského (tak jako třeba Olbram Zoubek). Dalších pět let studoval na Akademii, aby poté nenápadně vklouzl do abstraktního a konstruktivistického výtvarného světa, paralelního k hřmotnému a nuceně optimistickému projevu socialistického realismu. Politika šla mimo něj. Nikdy nedělal politické umění na jedné, ale ani na druhé straně barikády.

   Oprostil se i od informelu 50. let a věnoval se pak papírovým kolážím, poté vtlačoval různé předměty do hlíny a vzniklé strukturované záznamy odléval do sádry. Koncem 60. let byl ochotný vzít několik pochromovaných kovových koulí, odjet s nimi za město a rozložit je v jarní oranici. Díky pečlivé fotodokumentaci spočívají lesklé oblé objekty v syrové rozmáčené zemi dodnes.

   Hugo Demartini zemřel ve svém soumrakovském sídle 14. září 2010. Těžko zapomenout…

                                                    Jiří Blahota

                                                                                                                            Foto archiv.

 

FOR ARCH 2010

Uprostřed lítých bojů výstavních společností ABF, a.s. a Terinvest, spol. s r.o. se konal 21. mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2010 (pořádá ABF, a.s.). Návštěvníci, kteří mezi 21. a 25. zářím přišli do Pražského veletržního areálu Letňany, si naštěstí ničeho příliš šokujícího nevšimli, pomineme-li takové maličkosti jako některé rozebrané haly nebo menší rozsah výstavní plochy.

   Návštěvníků bylo naštěstí hodně, slušný byl i počet vystavujících z oboru těžby, zpracování a prodeje přírodního kamene, výroby umělého kamene, zahradní architektury, stavební chemie a příbuzných oborů. Připomeňme účast domácích firem Kámen Engineering, spol. s r.o. Hradec Králové, Granit Holec, spol. s r.o. Kroměříž, Kamenolom Javorka, s.r.o. Lázně Bělohrad, Česká žula spol. s r.o. Strakonice, Kámen Becke Moravia, s.r.o. Jeseník, Stone Trade s.r.o. Praha, Top Granite s.r.o. Luštěnice, Richter-Pizarras Vítkov/Praha, Magicrete s.r.o. Chrášťany – nebo Garden Stone, s.r.o. Uherské Hradiště.

   Pozornost budila učňovská Soutěžní přehlídka řemesel SUSO, kde k největším tahákům už tradičně patřilo soutěžení v oborech kameník a kamenosochař. Odborným garantem byl v tomto případě opět Svaz kameníků a kamenosochařů ČR, který také vyhlásil ve čtvrtek 23. září výsledky (viz fotografie). Zájem mladších návštěvníků přitahovala výstava prací architektonické soutěže Young Architect Award, jež si vzala za cíl pomoci najít studentům a architektům do 33 let místo na současné architektonické scéně (soutěžní kategorie: studie, školní práce, realizace).

   Příští ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH se uskuteční ve dnech 20.-24. září 2011.                                                                                                                              (ota)

Kontakt:

ABF, a.s. 

Mimoňská 645, 190 00 Praha 9 

Tel.: +420 222 891 130, fax: +420 222 891 198 

e-mail: forarch@abf.cz 

www.abf.cz  , www.forarch.cz

 

 

 

SKLO – KÁMEN – KERAMIKA

Uměleckoprůmyslová akademie Světlá nad Sázavou uspořádala 5. ročník mezinárodní výstavy Sklo – Kámen – Keramika, která byla slavnostně otevřená v pondělí 4. října 2010.

   Škole utěšeně roste počet vyučovaných výtvarných a řemeslných oborů, roste i výtvarná úroveň studentských prací a ruku v ruce s tím i počet úspěchů a ocenění na domácím i mezinárodním poli. Stojí za připomínku, že koncem září spustila Uměleckoprůmyslová akademie nové webové stránky, které jsou zaměřené na výtvarné obory školy. Souběžně s tím začala škola využívat nový vizuální styl.

   Na výstavě se vedle prací studentů a pedagogů světelské Akademie představily práce studentů některých partnerských škol z domova i zahraničí. V rámci vernisáže došlo k odhalení rozměrné fontány z dolnobřezinecké žuly, vytvořené podle návrhu akademického sochaře Otakara Marcina, dále k ocenění nejlepších exponátů a také k slavnostnímu zakončení II. mezinárodního sympozia skleněné tavené plastiky (první se uskutečnilo v roce 2008).

   Těší nás, že vedle skla a keramiky se neztratily ani žákovské kamenosochařské práce z Lipnice nad Sázavou. Soustředili jsme se tentokrát na drobné artefakty, z nichž chceme připomenout aspoň práci ve vračanském vápenci od Žanety Eisnerové (Bez názvu), žulovou Kobru od Karla Malimáneka – a také mramorové Tvary od Pavlíny Zezulové. Z oficiálně oceněných připomeňme žulový Objekt od Martina Bobka, dnes už studenta pražské AVU, který obdržel Cenu umělecké rady.                                                                                    (ota)

Kontakt:

Akademie – VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá n. Sáz. Sázavská 547, 582 91 Světla n. Sáz. 

Tel.: +420 569 729 251

 www.akademie-svetla.cz

www.umprum-svetla.cz

 

UPŘÍMNÉ PŘÁNÍ PANÍ LIDMILE ČTRNÁCTÉ

Na podzimním zasedání výboru Svazu kameníků a kamenosochařů ČR se jeho zástupci rozloučili s dlouholetou tajemnicí Svazu paní Lidmilou Čtrnáctou, která odchází na zasloužený odpočinek a která za dlouhá léta svého působení v sekretariátu Svazu poskytla kamenickému a kamenosochařskému oboru neocenitelné služby.

   To se ostatně týká i redakce časopisu KÁMEN, jež s paní Lidmilou Čtrnáctou (a jejím prostřednictvím s celým Svazem) od dob svého vzniku úzce spolupracovala. Paní Lidmila Čtrnáctá neodchází z oboru nadobro. Jak nás ujistila, bude se dál starat o normotvornou oblast a některé další „rozdělané“ úkoly.

   Přejeme jí do dalších let hodně zdraví, elánu a dobré nálady.

                                                                         Redakce                                                                                                                                                    

                 

OD NÁRODNÍHO DIVADLA K RUDOLFINU

Česká geologická služba s Českou geologickou společností připravily na 6. října další vycházku, stopující užití kamene na pražských památkách. Průvodcem byl jako obvykle Ing. Václav Rybařík.

   Exkurze začala před Novou scénou ND, poněkud kontroverzní stavbou, jejímž autorem je arch. K. Prager (1977-83). Soubor budov na místě bývalých Chourových domů vyrostl v době rekonstrukce historické budovy ND. Užita byla liberecká žula v různých povrchových úpravách, ale také např. kubánský zelený hadec Verde Serrano.

    Zatímco na východním průčelí historické budovy ND jsou z kamene jen některé architektonické prvky, západní (k Vltavě) a severní (do Národní třídy) průčelí jsou kamenná (přízemí z žehrovického, vyšší partie z hořického pískovce). V interiéru vyniká velkorysostí výzdoby hlavní foyer, vyzdobený vybranými dekorativními kameny (ostění dveří mramor ze Slivence a Velkých Kunětic, dlažba z mramorů carrarského a belgických St. Anne (šedý), Noir Belge (černý) a Belge Royal (červený). Zajímavá je (za totality zakrytá) pamětní deska TGM z carrarského mramoru.

   Samostatnou kapitolu tvoří základní kameny ND, připomínající založení divadla 16. května 1868. Zazděný základní kámen z louňovické žuly byl odkrytý v roce 1963, zatímco poslední úprava povrchů kamenů a celého prostoru byla provedená v rámci rekonstrukce ND v roce 1983 (za asistence a odborné pomoci Ing. Rybaříka). Připomeňme, že česko-moravskou vzájemnost dokládají symbolické základní kameny z Radhoště a Řípu, umístěné pod výše uvedeným a dříve zazděným premiantem.

   Zajímavá a obsažná vycházka po kamenných stopách historie vedla pak kolem románské rotundy Nalezení sv. Kříže, vybudované kolem roku 1100 z opukového kvádříkového zdiva, kolem pomníku císaře Františka I. na nábřeží Vltavy, zhotoveného v letech 1845-48 z nehvizdského pískovce, dále na Křižovnické náměstí hned s několika architektonickými dominantami: Staroměstskou mosteckou věží, rekonstruovanou v letech 1974-91; tehdy byla vyměněná třetina kvádrů za nové z božanovského pískovce), kostelem sv. Františka a kostelem sv. Salvátora.

   Dalším zastavením přátel kamene se stalo Klementinum, po Pražském hradě největší památkový areál v hlavním městě, budovaný jezuity od roku 1653. Pozornost upoutala především socha Pražského studenta od J. Maxe (nehvizdský pískovec, 1847) – a pomníček zakladatele zdejší hvězdárny Josepha Steplinga z narůžovělého vápence (1778-80).

   Na závěr tohoto náročného podzimního maratonu na nás ještě čekaly Nová radnice (O. Polívka 1908-11), Městská knihovna (F. Roith 1926-30) a Prachnerova kašna se sochou Vltavy zvaná Terezka – vše na Mariánském náměstí, nedaleký hotel Four Seasons, honosící se obkladem z božanovského pískovce (1997), Mánesův most (1911-13) – a konečně budovy na náměstí Jana Palacha – Rudolfinum (J. Zítek aj. Schulz 1876-85, rekonstrukce 1990-92) a Filozofická fakulta UK (J. Sakař 1928-29), obložená slovenskými travertiny, které použil pro své symbolické reliéfy i L. Kofránek.                                                                              (blah)

Kontakt:                                                                                                                                                                               České geologická služba

RNDr. Barbora Dudíková Schulmanová

mobil: +420 723 014 880

e-mail: barbora.schulmannova@geology.cz

 

 

POZORUHODNÉ AKTIVITY KPUFO

Občanské sdružení Klub psychotroniky a UFO (KPUFO) má zdánlivě, alespoň podle názvu, s kamenem pramálo společného. Když se ale dozvíme, že v něm pracuje i sekce Megalit, už přihořívá.

   A tak se jednání klubového sněmu, pořádaného 6. listopadu 2010 v Praze a spojeného s menší odbornou konferencí, soustředilo kromě jiného na prokázané či domnělé megalitické objekty na našem území. Jako host s hlavním příspěvkem na toto téma (megality z pohledu geologa) byl přizván Jiří Slouka, mj. člen redakční rady časopisu KÁMEN. Téma vyvolalo fundovanou diskusi a je jisté, že zde vzniká zajímavá spolupráce.

   S prezentací 1. dílu své nové knihy Kameny krve a víry vystoupil Pavel Kroupa. Jde o zdařilou publikaci shrnující dnešní poznatky o megalitické kultuře a nabízející další otázky a podněty k bádání. Knize budeme v blízké době věnovat víc pozornosti.

   Je nutné rovněž vyzdvihnout záslužnou snahu klubu o vybudování naučné stezky po megalitických objektech na Žatecku. Projekt naučné stezky Kluček-Tasov je zatím ve stádiu odborně konzultovaného návrhu.

   KPUFO je seriózní sdružení erudovaných zájemců o „záhadologickou“ problematiku, která se v mnoha průsečících setkává s problematikou dějin kamene a jeho využití. Nabízí se zde proto široké pole dalších kontaktů a vzájemné informovanosti.

                                                                                                                                          (js)

 

ZA LADISLAVEM PELLEREM

Odešel člověk s pověstí mecenáše

Na podzim se k nám donesla smutná zpráva, že následkům těžké nemoci podlehl pan Ladislav Peller, jednatel bývalé společnosti Spongilit PP, s.r.o. se sídlem v Hředlích u Rakovníka a s prodejnou opuky v Praze-Zbraslavi.

   Kromě toho, že byl věrným přítelem a podporovatelem časopisu KÁMEN, proslul pan Peller především jako mecenáš mezinárodních sochařských sympozií DŹBÁN, která vznikla v roce 1992 a už v roce 1994 se dostala pod taktovku pana Pellera a jeho firmy. Pořadatelů každoročních setkání bylo samozřejmě víc a tím hlavním byla Rabasova galerie Rakovník, nicméně byl to pan Peller, který sochařům poskytl to nejdůležitější: dostatek zlatavé opuky ze svého lomu, nezbytné občerstvení při práci, střechu nad hlavou a dobré slovo. Jen díky němu se mohli do Hředlí sjíždět každé léto sochaři z celého světa a potýkat se několik týdnů s tvárným kamenem.

   Byli mezi nimi i majitelé zvučných jmen – chronologicky vzato třeba Josef Vajce, Jiří Kačer, Petr Váňa, Jan Hendrych, Jiří Seifert, Stanislav Hanzík, Ivan Jilemnický, Jaromíra Němcová a dlouhá řada dalších.

   Věřím, že ti všichni teď spolu s námi vzpomínají s láskou na muže s širokým úsměvem a dobrým srdcem. Sám jsem byl jednou svědkem téměř dojemné situace, kdy nejmenovanému sochaři, který na sympozium dorazil v nevhodné obuvi, koupil pan Peller pracovní boty, aby při nelehkém potýkání se s kamenem nedoznaly umělcovy nohy úhony.

   Poslední léta zažil Ladislav Peller vyčerpávající a ponižující boje s tvrdošíjnými úřady a nepřejícími lidmi, které jistě nepřidaly jeho zdravotní kondici a duševní pohodě. Snad aspoň teď našel král džbánské opuky kýžený klid a vyrovnanost. Nezapomeneme.

                                                                                                                            Jiří Blahota

 

 

MARMOMACC: VÍRA V BUDOUCNOST

45. ročník veletrhu přírodního kamene, technologií jeho opracování a designu opět dokázal, že je lídrem ve své kategorii. Veletrh navštívilo 56 tisíc návštěvníků, což je o 6 % více než v roce 2009. Přibyli i odborníci (o 13 %) z více než 130 zemí celého světa.

   Ve Veroně se představilo v 11 halách a na ploše 172 tisíc m² 1500 vystavovatelů. Polovina jich přijela ze zahraničí, počet zahraničních návštěvníků se přitom zvýšil o 9 %. Výsledky jsou pro nás velkým příslibem do budoucnosti. Po dvou obtížných letech můžeme mluvit o tom, že tradiční odvětví s nálepkou Made in Italy má ve stavebnictví a designu své nezastupitelné místo, řekl Ettore Riello, prezident společnosti Veronafiere, která je pořadatelem veletrhu. Připomeňme, že obor kamenictví zaměstnává v Itálii 60 tisíc lidí. Jedenáct tisíc velkých i malých společností vykazuje roční obrat 3 miliardy EUR.                                                                      

                                                                    (omnimedia)

 

Kontakt: 

Více informací poskytne: 

Pavlína Perlíková

Tel.: +420 724 120 015

Omnimedia 

Jeseniova 51, 130 00 Praha 3

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007