Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

MOZAIKA 3/09

 

SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V OLOMOUCI

 

Literaturu o nejslavnější olomoucké památce rozmnožila na konci roku 2008 publikace Simony Jemelkové, Heleny Zápalkové a Markéty Ondruškové Sloup Nejsvětější Trojice Olomouc.

   Půvabnou publikaci vydalo Statutární město Olomouc ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a s přispěním MK ČR. Vedle historie vzniku sloupu, výčtu restaurátorských zásahů a bibliografie zde najdeme příkladně zpracované popisy architektury a jednotlivých sochařských děl. Doprovázeny jsou vždy fotografií celku a celostránkovým vyobrazením detailu, fotografovaného mnohdy z lešení.

   Odhaluje se tak krása a dokonalost sochařského zpracování, běžným pozorovatelem jen tušená. Kniha vyšla v reprezentační podobě ve čtyřech jazykových mutacích – české, anglické, německé a francouzské. O distribuci se starají Informační centrum Olomouc (podloubí radnice), Arcidiecézní muzeum Olomouc a některá větší olomoucká knihkupectví. Ondřej Zahner, autor větší části soch, byl souběžně prezentován výstavou v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

                                                                                                                       Bohumil Teplý

 

 

KÁMEN V ARCHITEKTUŘE A STAVEBNICTVÍ

 

V pražském sídle ČKAIT – České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – se 7. dubna konal odborný seminář, který si dal za cíl po čase opět propagovat přírodní kámen mezi architekty, projektanty a staviteli. Seminář uspořádalo Informační centrum ČKAIT pod patronací Svazu kameníků a kamenosochařů ČR.

   Ing. arch. .... Zachová (...) se zabývala užitím kamene ve venkovním prostoru s důrazem na kamenné dlažby a doplňky. O dlouholetém používání křemence a později žuly na městské dlažby svědčí technické sondy do zadlážděného povrchu, provedené např. v Praze. Je také  dokázáno, že původní obrubníky ze sliveneckého mramoru byly postupně nahrazovány těmi současnými – širšími a žulovými. Pokrok doznala rovněž dlažba, včetně používání oblíbené mozaiky, která je svým způsobem naší raritou; najdete ji vlastně (ovšem jen v menší míře než u nás) jen v zemích bývalého Rakouska-Uherska.

   Pestrost geologické mapy ČR se odrazila v pestrosti historických dlažeb; na zadláždění veřejných ploch se většinou užívaly místní zdroje, především v době před rozšířením železniční sítě.

   Ing. Petr Ištvánek z firmy Grano Skuteč spol. s r.o. (viz KÁMEN 10, 2004, č. 2, s. 82-85) se zabýval kamennými dlažbami včetně takových specialit, jakými jsou kamenné labyrinty v zahradě zámku Loučeň, dlažba z opukových kvádrů v Opočně, zadláždění největšího náměstí ve střední Evropě (Svitavy, 20 tisíc m²) – nebo historické dlažby z čediče, dřív rovněž hodně používané.

   Na semináři vystoupilo víc řečníků, např. kolega z redakční rady našeho časopisu Norbert Durych, zabývající se vstupní analýzou pro technologický postup čištění kamene; my už připomeňme jen referát Karla Krutila ze Zkušebny kamene a kameniva, s.r.o., doprovozený jako vždy perfektním sborníkem technických norem pro použití a montáž přírodního kamene.

                                                                                                                                         (ota)

 

Kontakt:

Zkušebna kamene a kameniva, s.r.o.                       Svaz kameníků a kamenosochařů ČR

Husova 675, 508 01 Hořice                                       E. Krásnohorské 7, 110 00 Praha 1

Tel.: +420 493 620 177                                              Tel./fax: +420 224 930 986

e-mail: ao@zkk.cz                                                     e-mail: mail@kamenici.cz, www.kamenici.cz 

 

    

STAVEBNÍ VELETRHY BRNO 2009

 

Ve dnech mezi 21. a 25. dubnem mířila stavební odborná veřejnost do Brna – a na místě se mohla mimo jiné seznámit s několika zdařilými expozicemi z oblasti těžby, zpracování, využití a prodeje přírodního kamene.

   Na největším z trojice brněnských stavebních veletrhů – ibf – jsme také my narazili např. na firmy Kámen Engineering s.r.o. Hradec Králové, Stone Trade s.r.o. Praha-Hloubětín, Stone Connection Czech s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm, Remmers CZ Říčany, Halfen-Deha, s.r.o. Rudná, Pražský kamenoservis, spol. s r.o. Praha, Tekaz s.r.o. Cheb, Slezský kámen, a.s. Jeseník, Granit Lipnice, s.r.o. Dolní Město, Abrasiv, a.s. Mladá Boleslav, Cidemat Hranice, s.r.o., Eutit s.r.o. Mariánské Lázně, Schlűter-Systems KG Iserlohn/DE, Wild Stone Trading s.r.o. Slaný, Wacker-Chemie, s.r.o. Praha, Richer-Pizzaras Vítkov, Cupamat/Stone Panel Brno, BIRO-D s.r.o. České Budějovice nebo Breton S.p.a. Treviso/IT.

   Nechyběla ani technika do lomů a štěrkoven, zastoupená firmami Atlas Copco s.r.o. Praha, Powescreen ČR, s.r.o. Pardubice, Hartl drtiče+třídiče s.r.o. Chrudim, Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. Modletice atd.

   Z prostého výčtu je patrné, že brněnský veletrh je mezi lidmi kolem přírodního kamene oblíbený. Zbývá dodat, že veletrhy provázela dlouhá řada doprovodných akcí – přednášek, konferencí, seminářů, prezentací apod. Z více než 30 setkání odborníků připomeňme alespoň vystoupení architektky Evy Jiřičné na konferenci Future Cities Forum; tématem přednášky byl pohled architektů na design a rozvoj městské krajiny. Ta ztrácí v poslední době svoji funkčnost a estetiku z důvodu masivní výstavby. Zmírnit negativní dopad nových staveb na okolí mohou právě architekti a projektanti.

                                                                                                                                       (blah)

 

Kontakt:

Veletrhy brno, a.s.

Výstaviště 1, 647 00 Brno

Tel.: +420 541 152 889, fax: +420 541 152 889

e-mail: ibf@bvv.cz

www.stavebniveletrhybrno.cz, www.ibf.cz      

 

  

KAMENNÁ DÍLA A PAMÁTKY PRAŽSKÉHO HRADU

 

Odbor Krystalinika České geologické služby byl pořadatelem jarní vycházky po kamenných památkách Pražského hradu. Na 29. dubna ji připravil Ing. Václav Rybařík a zúčastnil se jí v roli průvodce i Ing. arch. Petr Chotěbor z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

   Kamenných artefaktů, na které upozornil výklad Ing. Rybaříka, často zasvěceně doplňovaný Ing. arch. Chotěborem, bylo během odpoledne téměř nespočítaně. Dlažba II. hradního nádvoří, tvořená kombinací mrákotínské žuly se švédskou červenou žulou Tranas, diskutabilní nové či aspoň upravené vchody do hradních prostor od arch. Bořka Šípka včetně sloupů z umělého kamene, Kohlova kašna ze žehrovického pískovce, hradní kaple sv. Kříže s pískovcovými sochami sv. Petra a sv. Pavla od E. Maxe z roku 1854, opukové základy druhého nejstaršího kostela v Čechách, západní průčelí chrámu sv. Víta z hořického pískovce v kombinaci s pískovcem boháčským a mšenským, interiér katedrály, který je pokladnicí desítek přírodních kamenů¹, nárožní pískovcová skulptura sv. Václava od Jana Jiřího Bendla na Starém probošství², 15,5 m vysoký monolit z mrákotínské žuly (mimochodem s podstavcem z do té doby v Praze nepoužívané liberecké žuly), barokní kašna ze žehrovického pískovce na Jiřském náměstí, působivý interiér kostela sv. Jiří mj. s náhrobní deskou knížete Oldřicha I. či jeho otce, knížete Boleslava II., zhotovená ze železitého pískovce (podle RNDr. Jana Zavřela pochází z nedalekého Petřína).

   Vycházky, přerušované aprílovými přeháňkami, se zúčastnilo rekordních 111 účastníků.

                                                                                                                                    (blah)

 

Poznámky:

¹ Viz např. Jahn, Jaroslav J. – 1929-30: O přirozených kamenech použitých ve velechrámu sv.

   Víta (1) a (2), in: KÁMEN 15, 2009, č. 1, s. 18-20 a KÁMEN 15, 2009, č. 2, s. 72-76.

² Viz Rybařík, Václav – 2009: Pražské kamenné sochy svatého Václava, in: KÁMEN 15,

   009, č. 2, s. 13-18.

 

 

ZA JANEM HUBÁČKEM

 

Začátkem léta nás dostihla smutná zpráva. V úterý 23. června 2009 totiž zemřel ve věku nedožitých 67 let pan Jan Hubáček, spiritus agens severočeské firmy Mšenské pískovce, spol. s r.o.

   Jan Hubáček mšenský pískovec po letech všeobecného úpadku v dobách totality doslova vydupal ze země. Nechal vyčistit odpadky zavezený lom na okraji obce Mšené-lázně, vyčlenil starou a dávno netěženou část lomu pro potřeby ochrany přírody – a velkoryse založil novou lomovou stěnu, kde začal dobývat pískovec metodou řezání bloků vysokotlakým vodním paprskem.

   Postupně tak obnovil zašlou slávu pověstného mšenského pískovce, materiálu, který je při dobývání a opracování měkký, který však vlivem povětrnosti brzy získává pevnou a tvrdou krustu, odolávající všem vnějším nepříznivým vlivům. Od poměrně jednoduchého a víceméně běžného kamenného programu z roku 1991 dospěla severočeská firma z Mšeného-lázní až ke složitým, komponovaným realizacím zahradní architektury, vytvářejícím celé uměle sestavené skalní výchozy z přírodního kamene. Také o tom jsme ostatně mluvili na stránkách časopisu KÁMEN před dvěma lety.

   Přelomová umístění mšenského pískovce se v tomto smyslu objevila poprvé ve skleníku Fata Morgana v pražské Botanické zahradě, později v Botanické zahradě v Teplicích a mnohde jinde.

   Díky panu Hubáčkovi se firma Mšenské pískovce aktivně zúčastnila činnosti klastru v oboru zpracování přírodního kamene Czech Stone Cluster, podílela se na výstavě k 650. výročí založení Karlova mostu a svými realizacemi udělala radost dlouhé řadě zákazníků ve všech koutech naší země.

   Měl hodně plánů a vizí, které už bohužel nedokáže realizovat. Současně však za ním zůstala spousta podivuhodných a inspirativních výsledků. Za to mu patří poděkování a vzpomínka.

                                                                                                                             Jiří Blahota

 

 

 

IVAN JILEMNICKÝ: ŽIVOT? ŽIVOT!

 

Galerie plastik Hořice uspořádala od 4. července 2009 výstavu sochaři a členu redakční rady časopisu KÁMEN Ivanu Jilemnickému u příležitosti jeho pětašedesátin. Výstava nesla příznačný název Život? Život! – a jak se ukázalo, neopomenutelný význam tentokrát hrála rovněž interpunkční znaménka, použitá v názvu expozice.

   Sochař, hořický rodák a absolvent zdejší sochařské a kamenické školy, se totiž po dvaceti letech vrátil k tématu z roku 1989 a jako doplněk k pískovcovým objektům Vykřičník a Otazník z té doby vytvořil jejich rozměrné protějšky z barveného dřeva. Do působivého kontrapunktu tak postavil nejen své dva nejoblíbenější přírodní materiály, ale i dobu před dvaceti lety, kdy jsme se náhle ocitli tváří v tvář znovunabyté svobodě – a dnešní čas, kdy,  zbaveni tehdejších iluzí sametové revoluce, musíme čelit nejednomu tehdy nevídanému problému – klimatickým změnám, ekonomickým krizím, hrozbě terorismu... Naštěstí teď už každý sám za sebe, bez všemocné a všudypřítomné strany a vlády.

   Ivan Jilemnický doplnil expozici souborem deseti působivých velkoformátových fotografií některých svých realizací, z nichž připomeňme aspoň Lidský strom v rozpuku na Boháňce-Skále ze sochařových začátků v roce 1966 – a třeba monumentální objekt Jen vzlétnout ze sochařského sympozia v roce 1995 na hořickém vrchu Gothard. Že jsou obě vzpomenutá díla z pískovce, snad ani nemusíme připomínat.

   Kolegovi a příteli Ivanu Jilemnickému přejeme do dalších let hodně zdraví, elánu a dobré nálady.

                                                                                                                                           (red)

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007