Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

REMMERS CZ, s.r.o.

RESTAUROVÁNÍ A KONZERVACE ŽULOVÝCH, VÁPENCOVÝCH

A  PÍSKOVCOVÝCH PRVKŮ

 

Od června do září 2001, přesně před deseti lety, probíhal restaurátorský průzkum a následné restaurátorské práce na štítě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně u Českého Krumlova. Provádějícím restaurátorem byl tehdy Richard Rudovský, restaurátor a sochař kamene. Týž rok 2001 začala rozsáhlá restaurátorská akce na kamenném plášti katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, která trvala až do roku 2004. Provedla ji firma Gema Art Group a restaurování se uskutečnilo pod vedením restaurátora akademického sochaře Jana Bradny. Na obě akce se teď s odstupem času podíváme znovu, abychom ozřejmili jejich charakter v souvislosti s využitím konzervačních a konsolidačních prostředků firmy Remmers CZ, s.r.o.

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně

   Restaurátor Richard Rudovský musel dlouho a pečlivě zvažovat, jak nejlépe provést odstranění biokoroze, kterou byl povrch kamene poměrně značně napaden – a jak při čištění kamene vyloučit či alespoň minimalizovat hmotnostní ztráty a narušení nesoudržných povrchových vrstev.

   Na většině architektonických prvků průčelí včetně vrcholové kytky byla použita žula z nedalekých, dnes už zaniklých těžebních lokalit. „Nešlo o žulu takovou, jaká je odborné veřejnosti běžně známá,“ upřesňuje dnes Richard Rudovský. „Řekněme, že šlo o grafitické horniny velmi různorodé textury s velkými vyrostlicemi biotitu a živců, vytvářejících v hornině velké krystaly. A co je zvlášť zajímavé, je použití dalšího kamene – vápence na velké množství kamenných prvků klášterního kostela. Šlo o dolomitické vápence s krásnou barevnou texturou a povrchem nesoucím originální stopy středověkých nástrojů. Stojí za zaznamenání, že prověřeno staletími se tento vápenec ukázal v mnoha směrech odolnější než použitá žula.“

   Dodejme, že nesoudržné zóny povrchu kamene byly biokorozí – řasami, mechy a lišejníky – doslova pohlceny. Tyto vlivy spolu s vlivy mechanickými (mrazovými klíny) vedly ke vzniku nesouvislých vrstev, místně se oddělujících od jádra kamene. Samotný kámen pod nimi byl většinou neporušený, s dobrými mechanicko-fyzikálními vlastnostmi. Měli bychom také dodat, že petrografickým průzkumem a analýzou pomocí elektronového mikroskopu byla na povrchu kamene zjištěná vrstva sádrovce o tloušťce 0,3-0,5 mm.

   Sanace a čištění povrchu byly provedeny přípravkem Alkutex BFA a fluoridovou čisticí pastou Fassadenreiniger-Paste. Očištěné křehké vrstvy kamene se poté podařilo úspěšně konsolidovat plastifikovaným systémem esterů kyseliny křemičité KSE 300E od firmy Remmers, o jehož vlastnostech jsme v časopise KÁMEN několikrát informovali.

   Za pozornost stojí i užití restaurátorských tmelů firmy Remmers, o nichž Richard Rudovský říká: „Zkouškám a ověřování tmelů se věnuji soustavně – a právě od firmy Remmers jsem odzkoušel celou řadu restaurátorských tmelů včetně jejich modifikací. Použil jsem jak tmely na minerální bázi Restauriermörtel, tak tmely pojené epoxidovou pryskyřicí Epoxi Saniermörtel. I dnes – po mnoha letech od restaurování štítu kostela ve Zlaté Koruně – přináší kombinace obou restaurátorských tmelů vynikající výsledky.“

   Měli bychom asi upřesnit, že na mechanická poškození a spáry byl aplikován především restaurátorský tmel Funcosil Restauriermörtel, modifikovaný zhruba 30% objemovými díly minerálních plniv s odzkoušenou barevností, sladěnou s podkladem. Prubířským kamenem restaurátora pak byla vrcholová kytka, extrémně poznamenaná biokorozí, úbytkem hmoty a také prasklinou, za kterou mohla dávná chybná orientace prvku v kamenném bloku, nerespektující horizontální vrstevnatost kamene v lomu. I kytku se však podařilo očištěním, injektáží a zatmelením prasklin ve stavebnicovém systému Funcosil KSE (KSE 500 STE a plniva KSE) uvést do přijatelného stavu, respektujícího původní barevnost a strukturu kamenného podkladu.

   „Musím ještě zmínit následnou ochranu kamene hydrofobním krémem Funcosil FC. Bylo až k neuvěření, jak dobře ho kámen přijal,“ říká Richard Rudovský. Od prací ve Zlaté Koruně uběhla spousta času. Mohl byste jmenovat některé další příklady užití prostředků Remmers při vaší činnosti, žádám restaurátora. „Jistě, bylo to třeba utěsnění kašen v zahradě zámku Nové Hrady, v Horní Plané – nebo v Jistebnici. Příkladem použití restaurátorského tmelu od firmy Remmers je i restaurování sousoší na budově Krajského úřadu v Českých Budějovicích, které dokumentují fotografie na barevné stránce. S prostředky Remmers je možné se pustit do velkých restaurátorských úkolů, což velmi rád ověřuji v praxi,“ řekl nám na závěr sochař a restaurátor kamene z Českých Budějovic Richard Rudovský.

 

Kamenný plášť katedrály sv. Petra a Pavla v Brně

   Vedením rozsáhlých prací na katedrálním kamenném plášti, tvořeném od posledních stavebních úprav hořickým pískovcem a litavským mušlovým vápencem, byl pověřen restaurátor akademický sochař Jan Bradna. Na práci v l. 2001-2004 se podílela společnost Gema Art Group spolu s nynější Fakultou restaurování Univerzity Pardubice, tedy bývalým Institutem restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. Při práci byly mimo jiné vyzkoušeny a v některých případech aplikovány přípravky firmy Remmers.

   Na tehdejší stav kamenného pláště jsme se teď zeptali toho nejpovolanějšího: Pane Bradno, hovořilo se o značném poškození kamene, způsobeného hlavně krystalizací sádrovce v pískovci. Byl takto poškozen celý kamenný plášť? „Nebyl. Krystalizací sádrovce byly poškozeny především části pískovcových fiál, na kterých jsou nasazené kamenné kytky z vápence,“ říká Jan Bradna. „Tato nová skladba kamenů vznikla při regotizaci katedrály. V 80. letech 20. století při opravě katedrály byla pak tato již značně narušená místa překryta asi 1 cm silnou vrstvou tvrdého betonu. Tím byla zkáza dovršena. Na konci 90. let padaly z katedrály celé velké kusy kamenů. Již při prvním průzkumu se ukázalo, že stav katedrály je o třetinu horší na jižní straně, než na straně severní. Ta totiž netrpí tak extrémními teplotními šoky jako strana jižní.“

   Připomeňme, že dnešní novogotická podoba katedrály je výsledkem přestavby a dostavby na počátku 20. století. V l. 1904-1908 byla A. Kirsteinem realizovaná stavba dvou štíhlých věží a plášť katedrály byl vyzdoben novogotickými kamennými články. Větší restaurátorský zásah byl proveden v 70. letech 20. století. Technologickým průzkumem, který předcházel zahájení prací v r. 2001, bylo mj. zjištěno, že vedle vzniku sádrovce v pískovci, ale i vápenci, bylo příčinou destrukce kamenné výzdoby chrámu zatékání vody zejména v místech s poškozenými spárami a korodovaným povrchem.

   Pro zpevnění korodovaných pískovcových a vápencových částí byl doporučen a následně použit konsolidant na bázi esterů kyseliny křemičité Funcosil Steinfestiger 300 (nyní dodáván pod názvem KSE 300) firmy Remmers, aplikovaný opakovaným nástřikem impregnační kapaliny až do nasycení ošetřovaných míst. „Tmely na kámen a spárovací materiál jsme si míchali sami,“ dodává k tomu Jan Bradna. „S žádnými problémy při práci jsme se nesetkali. Její dobrý průběh a výsledek záleží na přípravě, aplikaci a následném ošetření.“ Dodejme, že podle údajů Karola Bayera a Pavla Šťastného (viz seznam použitých pramenů na konci článku) bylo hydraulické pojivo podle vlastní receptury po vytvrdnutí dodatečně fixováno plastifikovaným organokřemičitým konsolidantem KSE 300E.

   Zajímalo nás, jak akademický sochař Jan Bradna zpětně hodnotí tak rozsáhlou akci, na níž se za čtyři roky vystřídaly desítky restaurátorů a stavebních specialistů. „Moje hodnocení je dvojí,“ říká restaurátor. „Vybavuji si velké stresy, starosti a zoufalství, že jsem se do podobné akce pustil. Jsou zde ale i kladné vzpomínky, protože se podařilo vytvořit dobrý kolektiv z úplně rozdílných lidí. Největší oporou a pomocí byla výtečná spolupráce s brněnským biskupstvím.“ Šel byste do toho znovu? „I když výsledek naší práce byl označen za příklad, jak podobné památky restaurovat, už bych podobné čtyři roky nechtěl zažít. Byl to pravý opak mé původní představy uměleckého života – uzavření se v samotě a tichu ateliéru. Pokud to jde, pracuji raději sám, avšak se specialisty všech průvodních oborů spolupracuji velmi rád. Taková spolupráce je ostatně při restaurování bezpodmínečně nutná.“

                                                                                                                     Jiří Blahota

 

Použité prameny:

Bayer, Karol – Šťastný, Pavel – 2006: Obnova kamenného pláště katedrály sv. Petra a Pavla    v Brně (1). In: KÁMEN 12, č. 3, s. 48-52.

Bayer, Karol – Šťastný, Pavel – 2007: Obnova kamenného pláště katedrály sv. Petra a Pavla v Brně (2).In: KÁMEN 13, č. 1, s. 68-72.

Blahota, Jiří – Rudovský, Richard – 2005: Restaurátorovo desatero. In: KÁMEN 11, č. 2, s. 34-38.

Stanev, Stefan – Rudovský, Richard – 2002: Cílená konzervace přírodního kamene v systému Funcosil (příklady z praxe). In: KÁMEN 8, č. 1, s. 51-55.

 

Kontakt:

REMMERS CZ s.r.o. 

Kolovratská 1445, 251 01 Říčany u Prahy   

Tel.: +420 323 604 877, fax: +420 323 603 143  

e-mail: info@remmers.cz 

www.remmers.cz

 

     

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@volny.cz, © Kámen 2001 - 2011