Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

Sumář 1/2007

 

Jaromír Kamarád, Průmysl kamene a odborné školství v Žulové

Zemská odborná škola pro žulový průmysl v Žulové byla založena v roce 1886 a spolu se Sochařskou a kamenickou školou v Hořicích a Zemskou odbornou školou pro mramorový průmysl v Supíkovicích tvořila trojlístek odborných kamenických škol v českých zemích. Ve škole byla provozována praktická i teoretická výuka v německém jazyce, po válce pak v češtině. Škola vychovala desítky kameníků a kamenosochařů, kteří se po dalším studiu objevili na řídících funkcích v čs. kamenoprůmyslu. Někteří její absolventi působí v oboru dodnes. Kamenická škola v Žulové, která loni oslavila 120. výročí svého vzniku, bohužel v roce 1998 zanikla.

 

Zdeněk Salzmann, O kamenu jako slovu (2)

Přispěvatel časopisu KÁMEN, významný český lingvista a antropolog Prof. Dr. Zdeněk Salzmann (nar. 1925), který od roku 1947 žije v USA, navazuje na svůj stejnojmenný článek z roku 1999 (KÁMEN 5, č. 1, s. 37-38). Tentokrát mimo jiné vyzdvihuje schopnost češtiny vytvářet variace úzce zaměřených jednotlivých slov tam, kde třeba angličtina musí použít dvou či více slov. Všechny zmíněné variace vycházejí ze slova kámen.

 

Václav Rybařík, Pískovcové lomy na Hořicku počátkem 40. let 19. století

Historií těžby pískovců na Hořicku se v minulosti zabývalo několik autorů, avšak pozornost věnovali až 2. polovině 19. století a století dvacátému. Autor, který se proto zaměřil na starší období, zjistil v originále tzv. stabilního katastru z let 1840-1842, že na Hořickém hřbetu bylo tehdy zaměřeno, zakresleno a jako „Steinbruch“ zapsáno 51 pozemkových parcel. Jejich přehled uvádí v připojené tabulce, v článku pak rozebírá a komentuje uvedené zjištění, které vyvrací dosavadní podhodnocení tohoto počtu.

 

Blanka Šreinová – Petr Šída – Vladimír Šrein – Martin Šťastný, Neolitičtí kameníci v podhůří Jizerských hor

V roce 2002 byl archeologicky potvrzen nález unikátního těžebního areálu s dochovanými relikty neolitické těžby na katastru obce Jistebsko v podhůří Jizerských hor. Na základě radiokarbonového měření složení uhlíku, nalezeného na dně těžební jámy, bylo doloženo období těžby na rozhraní kultur s lineární a vypíchanou keramikou (5 150-4 920 př. Kr.). Z velkého množství zkoumaných kamenných artefaktů z povrchových sběrů, mikrovrypů a z archeologických sond lze usuzovat na způsob těžby i opracování suroviny (amfibolového rohovce). Jistebsko je nejstarším neolitickým dolem ve střední a západní Evropě a jedním z nejstarších v Evropě vůbec. Naprosto unikátní je stupeň jeho dochování a rozloha. Jde o vůbec nejstarší v terénu viditelný doklad lidské aktivity v Evropě severozápadně od Balkánu. Tím se lokalita dostává mezi nejvýznamnější, které v ČR existují.

 

Petr Pauliš, Korsika – království děravých skal

Korsika je po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtým největším ostrovem Středomoří. V tamních horách (nejvyšší Monte Cinto měří 2 706 m) se můžeme setkat s mnoha stopami po činnosti ledovců; k vidění jsou kary, morény a ledovcová jezera. Západní část Korsiky je tvořena žulami, které na mnoha místech podlehly intenzivnímu zvětrávání. Díky tomu vznikly působivé skalní útvary, které nalezneme např. v přírodní rezervaci Scandola. Ta byla  v roce 1983 zařazena do světového dědictví UNESCO.

 

Petr Pauliš, Orbikulární horniny – pozoruhodná hříčka přírody

K nejzajímavějším a současně nejsložitějším texturám vyvřelých hornin patří orbikulární (kulovité) textury, charakterizované 2-30 cm velkými útvary, které se nazývají orbikuly nebo nodule. Klasickým místem jejich výskytu je oblast finského krystalinika, kam se za nimi vypravil i autor. Při cestě za finskými minerály navštívil naleziště Virvik, Lahnamen a Kuohenmaa. Ve východním Finsku byl nedávno otevřen malý lom na orbikulární granit s průměrem nodulí 15-18 cm. Vytěžená produkce je zpracovávaná a prodávaná přímo v lomu, nabízené desky dosahují max. velikosti 1 x 2 m.

 

110 let firem Podzimek

Za účasti stovek přátel a obchodních partnerů se 8. září 2006 konala ve Třešti velkolepá oslava 110. výročí založení firem Podzimek. Z trojice dnešních firem (stavební, dřevovýroba a strojírenská) má časopis KÁMEN nejblíže ke Strojírnám Podzimek s.r.o. – výrobci pásových dopravníků a technologických linek do kamenolomů, ale také originálních protipovodňových zábran a dalších strojírenských celků. Oba výrobní areály v Třešti byly vloni podstatně zkultivovány na základě návrhu akademického sochaře Prof. Kurta Gebauera, který při úpravách preferoval lomový přírodní kámen z místních zdrojů – žulu z Panských Dubenek a Mrákotína.

 

Oldřich Kašpar, Manuelská architektura a kamenné městské znaky Lisabonu 16. století

Kámen je jedním z nejdůležitějších stavebních prvků v dějinách hmotné kultury Portugalska, a to v městské i venkovské architektuře. Jeho použití dosáhlo nebývalého rozmachu za vlády Manuela I. (1469-1521). Severu země dominují žulové domy s břidlicovými střechami, středu Portugalska domy z vápence či pálených cihel, jihu pak kamenné komíny obytných domů (Algarve). Zcela specifické jsou kamenné městské znaky-erby, které mívají jediný námět – loď sv. Vincence s jedním nebo dvěma havrany. Většina znaků je dnes uložena v Muzeu města Lisabonu.

 

Jiří Blahota, Práce Václava Levého se vrátily do hořické školy

Sádrové odlitky prací významného českého sochaře Václava Levého (1820-1870), které vznikly po umělcově příklonu ke klasicismu za jeho pobytu v Římě (Madonna in Trono 1862, Sv. Jakub Větší 1864 a Es ist Vollbracht! 1855), byly dříve v majetku Sochařské a kamenické školy v Hořicích. Před 80 lety je škola zapůjčila Náprstkově muzeu. Odlitky byly v poslední době uloženy na zámku v Liběchově, kde je těžce poničila katastrofální povodeň v roce 2002. Nyní se péčí ředitele školy Ing. Josefa Moravce vrátily do Hořic a jsou postupně restaurovány ve školním restaurátorském ateliéru.

 

Jubilant Vratislav Ludvík

Redakce přináší rozhovor s jedním z nestorů českého kamenoprůmyslu Vratislavem Ludvíkem, který v loňském roce oslavil pětaosmdesátiny. S kamenem se poprvé setkal v roce 1939 v pražské firmě Franc, po válce samostatně podnikal a po znárodnění v roce 1948 prošel řadou postů v kamenoprůmyslu. Přírodnímu kameni se věnoval 53 let a do důchodu odcházel v 71 letech.

 

-----------------------

minulý sumář

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007