Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

Sumář 1/2003

  

Pavel Pospíšil, Pískovce Moravy a Slezska a jejich využití jako stavebních a dekoračních kamenů (2)

Pokračování článku z minulého čísla se tentokrát zabývá příklady použití těchto pískovců na významných moravských stavebních objektech – v Brně, Olomouci, Kroměříži, na hradě Buchlově, na hřbitově ve Střílkách i při stavbě poutního kostela na Hostýně a v jeho bezprostředním okolí.

 

Ivana Ebelová, Počátky organizace kameníků v rámci cechů stavebních řemesel (2)

Samostatné provozování řemesla v určité lokalitě bylo podmíněno získáním mistrovství a členstvím v místním cechu. Jednou ze základních podmínek udělení mistrovského práva bylo zdárné absolvování mistrovské zkoušky – zhotovení zadaného mistrovského kusu ve stanovené lhůtě. V průběhu 16. – 18. stol. je zřejmá tendence k přechodu od zkoušky rázu praktického ke zkoušce teoretické, spočívající ve zhotovení nákresu a modelu. Pokud to však bylo možné, přistupovalo se přednostně k praktickému provedení zkoušky. Mistrovské kusy byly včetně rozpočtu předkládány k posouzení shromáždění starších cechmistrů. Neúspěšnému uchazeči bylo umožněno opakování zkoušky.

 

Zdeněk Gába, Bludné balvany

Bludné (eratické) balvany byly transportovány ledovcem daleko od místa svého původního výskytu – v našem případě z oblasti Skandinávie, Baltského moře a Finska až do severního pohraničí České republiky – do Moravské brány a Šluknovského výběžku. Zatímco tzv. souvky (něm. Geschiebe) jsou horninové částice o velikosti 1-25 cm, transpsortované pevninským nebo horským ledovcem, velkým souvkům (nad 25 cm) se říká bludné balvany.

 

Václav Rybařík, Řád skály petřínské z konce 16. století

Mezi pražskými kamenolomy byly nejstarší a nejvýznamnější opukové lomy na Petříně. Po většinu své existence patřily nedalekému premonstrátskému klášteru na Strahově a byly proto známé jako lomy strahovské. Ve Státním ústředním archivu se zachoval vzácný, donedávna neznámý a dosud nepublikovaný dokument z konce 16. století, upravující vztahy mezi tehdejším majitelem lomů a jejich provozovateli.

 

Jiří Slouka, Český kámen uprostřed Nizozemí (na návštěvě v mauzoleu Jana Amose Komenského)

Starobylé městečko Naarden nedaleko Amsterdamu je místem posledního odpočinku „učitele národů“ Jana Amose Komenského. Téměř zapomenuté místo bylo až v době samostatné Československé republiky, koncem 20. let 20. století, důstojně obnoveno za použití dvou českých přírodních kamenů – sliveneckého mramoru a hlubinné vyvřeliny – peceradského gabra.

 

 

Pavel Štěpánek, Kámen v iberském pravěku

Megalitická kultura, vyznačující se mohutnými stavbami z nakupených nebo vztyčených balvanů, se zrodila na Iberském poloostrově koncem mladší doby kamenné (neolitu) během 4. tisíciletí př. Kr., rozvíjí se v pozdní době kamenné (eneolitu) a přetrvává ještě v době bronzové. Španělské území hraje v té době roli kulturního střediska, z něhož megalitická kultura vyzařuje na evropský kontinent. Dochovalo se velké množství dolmenů, zvláště v Andalusii. Na ostrovech západního Středomoří se rozvíjí v mladší době bronzové tzv. kultura talayotská, na Menorce se vyskytují i originální typy kamenných staveb – taula (katalánsky stůl) a naveta (katalánsky loďka).

 

Jiří Blahota – Miroslav Matějovský, Odbornost a kvalita se vyplácí

Kamenosochařství Miroslav Matějovský je zavedené firma s dlouhou tradicí a dobrým jménem, která má za sebou řadu významných zakázek – kašnou před Národním muzeem v Praze na Václavském náměstí počínaje – a historickými kašnami v Olomouci konče. Absolvent hořické sochařské a kamenické školy hovoří o době studií, profesionální dráze i o současném podnikání a zajímavých zakázkách, které většinou realizuje od návrhu až po fakturaci.

 

Lubor Jarkovský – Petr Vaněk, Přírodní kámen v zahradní architektuře

Podle staré zásady, že v jednoduchosti je krása, doporučuje odborník na zahradní architekturu Lubor Jarkovský využití dvou základních stavebních materiálů při realizaci zahradních exteriérů – kamene a dřeva. Kámen v podobě solitérních balvanů lze využít při modelaci terénu, opracovaný kámen při stavbě doplňkových prvků – pergol, schodišť, chodníků atd. V 2. části se pak odborník na kámen Petr Vaněk zabývá specifikací druhů přírodního kamene vhodných pro využití v zahradách a parcích.

 

Jiří Blahota – Jiří Pánek – Josef Kozel, Od základní plochy k ornamentům

10 let existence si připomíná Střední odborné učiliště tradičních řemesel spol. s r.o. v Brně, které má mezi svými učebnímu obory i tříleté studium se získáním výučního listu v oboru kameník. Obor úzce spolupracuje s výrobním družstvem KAMENA Brno, které mu poskytuje prostory pro praktickou výuku a zúčastňuje se právě tříletého projektu Socratec Comenius I spolu s mladými kameníky a štukatéry z Kolína nad Rýnem, Lipska a slovenských Levic.

 

Jiří Blahota – Karel Dušek, Kámen Engineering s.r.o.: Stavby od A do Z

10. výročí založení si připomíná firma s vlastní projekcí, která patří k absolutní špičce v kamenickém oboru České republiky. Kámen Engineering s.r.o. má za sebou desítky zadem větraných fasád z přírodního kamene, které je nutné často zavěšovat na speciální kotvy nebo ocelové konstrukce. Firma je v tomto ohledu soběstačná – vedle přípravy kamenných obkladů sama stavbu zaměřuje, dále navrhuje, vyrábí a dodává ocelové konstrukce, zabezpečuje dodávku tepelných izolací a nakonec montuje kamenné desky obkladu. Podílela se na hotelu Marriott a hotelu Four Seasons v Praze, budově Velkého Špalíčku v Brně a mnoha dalších realizacích. Poslední je prozatím stavba komerčního paláce Flora v Praze.

Další články z tohoto čísla: Obsah

 Starší sumáře: 3/2002, 2/2002

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007