Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

Sumář 2/02

 

Jiří Blahota – Otakar Skala, O přímé úměře mezi cenou a kvalitou

Rozhovor přibližuje úspěšnou firmu SEBALD s.r.o. ze Skalné u Chebu, která vloni oslavila 10. výročí působení na českém trhu. Byla založena jako dceřinná společnost firmy SEBALD&Co GmbH Marktredwitz; původní sortiment – klasické brusivo pro kamenoprůmysl – však brzy rozšířila o elektrické nářadí FLEX, chemické prostředky na kámen KLASS, nářadí na opracování kamene BAVARIA, diamantové nářadí firem DIABŰ, KGS a SKE, stejně jako speciální diamantové vyřezávačky firmy GALESKI. Vedle chemie pro kámen od firmy EGO, potřeb pro restaurátory od firmy GERSTENDŐRFER a bronzových doplňků pro pomníkovou výrobu od firmy FRACARO rozšířila sortiment i o těžkou techniku – bourací kladiva DUSS a především o kamenické stroje a zařízení od tradičního výrobce – společnosti FICKERT&WINTERLING Maschinenbau GmbH z Marktredwitz.

 

Petr Ťahan, Nová metoda likvidace prašnosti v oboru průmyslu kamene

Článek se zabývá relativně novou metodou likvidace prašnosti ve štěrkovnách, jejímž autorem je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, konkrétně kolektiv pod vedením Ing. J. Káry (1993). Do prostoru zdroje prašnosti je pod tlakem vzduchu vháněno přes speciální trysky malé množství vody. Vytvořená vodní mlha prach zcela pohltí.

 

Pavel Klinecký, Řečiště – slova k odhalení sochy Ivana Jilemnického v prosinci 2001

Článek je vlastně záznamem projevu evangelického faráře a teoretika P. Klineckého při odhalení sochy I. Jilemnického na zahradě Trmalovy vily v Praze-Strašnicích. Autor vysvětluje symboliku  pískovcového díla jako znázornění místa, kde se setkávají kámen i voda i jako ztvárnění vody jako symbolu i podmínky života.

 

Hynek Gloser, Ty kluku šutrácká, už seš tady zas!

Vzpomínky dlouholetého architekta města Plzně a mj. absolventa hořické sochařské a kamenické školy v Hořicích v Podkrkonoší na poválečná studentská léta a především na  nepřeberné množství studentských hospod, kterými toto město oplývalo.

 

Václav Rybařík, Mohl být největší (Asuánský nedokončený obelisk)

Nedokončený obelisk v lomu nedaleko Asuánu je ohromný žulový blok o délce 41,75 m a maximální šířce 4,2 m, od okolní skály částečně oddělený 0,7-1 metr širokým a až 3,3 m hlubokým příkopem.V bloku je několik přirozených i umělých puklin. Pokud by zůstal neporušený a podařilo se ho vytěžit, byl by s hmotností cca 1168 tun největším monolitem nejen v Egyptě, ale patrně na celém světě.

 

Renata Horná, Obecné použití dekoračního kamene v České republice

Až do 90. let 20. století byl dekorační kámen v ČR hodnocen především na základě fyzikálně-mechanických zkoušek. Díky sjednocování norem ČSN s normami Evropské unie se dnes dostává do popředí význam petrografické analýzy. Tento trend lze dokumentovat na nově přijatých ČSN EN normách, např. ČSN EN 12407 Zkušební metody přírodního kamene. Petrografický rozbor. Petrografické analýzy musejí být navíc doplněny rozbory minerálních fází prováděných pomocí RTG analýzy.

 

Petr Pauliš, Za starověkými kameníky na Srí Lanku

Srí Lanka proslula vedle produkce drahých kamenů i celou řadou starobylých památek, na nichž se uplatnilo umění dávných kameníků. Nejrůznější typy granitů, granitodioritů a ortorul byly nejen vhodným stavebním, ale i sochařským materiálem, který se uplatňoval především při tvorbě skulptur s náboženskou tematikou. Více než 12 m vysokou sochu Buddhy, vytesanou přímo ze žulové skalní stěny, nalezneme v klášterním komplexu Aukana, další jeho ztvárnění v kameni pak najdeme v bývalé královské rezidenci Polonnaruvě.

 

Jiří Záveský, Hadrianova zeď v Británii

Autor čtenáře seznamuje s jednou z nejvýznamnějších kamenných památek, vytvořených Římany na území Británie. Hadrianova zeď byla postavena během několika let, počínaje rokem 122 po Kr. a byla definitivně opuštěna v v r. 383 po Kr. Její délka činila původně 117 km a její součástí byly velké pevnosti každou pátou a malé střelecké věžičky každou jednu římskou míli.

 

Jiří Blahota – Jaroslav Šindelář – Jiří Tyml, Střední škola Zámeček: Pocit odpovědnosti za „dospívající dítě“

Rozhovor s ředitelem školy akademickým malířem Jaroslavem Šindelářem a vedoucím dílny oboru kamenosochařství Jiřím Tymlem přibližuje sedmiletou činnost Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček v Plzni, která byla v r. 1995 založena jako první umělecky pojatá škola střední škola v tomto regionu. V současnosti vychovává žáky v oboru kamenosochařství a v oboru užité malby, od školního roku 2003-04 plánuje otevřít obor propagační grafika. Článek se zaměřuje na problematiku studia kamenosochařství.

 

Zbyněk Šimůnek, Co mohou mít společného lidé a dlažba

Autor zachycuje vyprávění starého českého kameníka Antonína Zvěřiny (nar. 1910) z Lešan u Benešova, který pracoval v lomu od svých 16 let a prakticky celý život se zabýval výrobou kamenných dlažebních kostek. Článek je zajímavým svědectvím o zaniklé době i hantýrce starých kameníků.   

Další články, které si můžete celé přečíst:

Štípací stroje a linky pro hrubou kamenickou výrobu z firmy Gestra, s.r.o. Sedloňov

Břidlice, pískovce a vápence pro dlažby v interiéru (Stone Trade)

Infúzní clona ve zdivu z opuky (Remmers AIDA)

Výběr z výstav a veletrhů od června do prosince 2002

 

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007