Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

Sumář 3/2003

 

Josef Stehlík – Jiří Blahota, Kamenosochař a restaurátor z Basileje

Kamenosochař a restaurátor Josef Stehlík (nar. 1944) představuje třetí generaci kamenického rodu Stehlíků. Jeho dědeček měl kamenickou dílnu ve Zbůchu u Plzně a později v Dýšiné u Ejpovic v západních Čechách. Zabýval se výrobou náhrobních pomníků a podílel se i na velkých pomnících, umístěných na prostranstvích okolních měst a obcí. Jeho syn, Josefův otec, absolvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a poté prošel praxí ve slovenských Krompachách a u firmy Holec v Kroměříži. Po válce spoluzakládal Slezský průmysl kamene v Černé Vodě. Ve funkci ředitele poté prošel Průmyslem kamene ve Skutči a Západočeským průmyslem kamene v Karlových Varech. Ještě ve svých 80 letech založil vlastní firmu. Josef Stehlík absolvoval hořickou sochařskou školu 30 let po svém otci (1963) a v roce 1978 odešel do švýcarské Basileje. Sedm let pracoval v kamenické firmě Müller&Paracchini, poté se osamostatnil. Dnes jeho firma nese název Stehlik Atelier für Stein. Josef Stehlík se zabývá celým spektrem kamenosochařských a kamenických prací a jako dvorní spolupracovník restaurátorské hutě basilejského „Münsteru“ se podílí na restaurování této románské katedrály z německého červeného (a částečně šedého) pískovce. Víc než dvě desetiletí spolupracuje s významným švýcarským sochařem Ludwigem Stockerem, pro kterého realizuje všechny jeho rozměrné sochy v kameni – nejčastěji v carrarském mramoru. Vedle basilejského „Münsteru“ má za sebou řadu rozsáhlých prací, např. úpravu kláštera Mariastein u Basileje, kde podle návrhu sochaře Stockera realizoval vstupní prostranství, sloupy, kašnu se sochou, dlažbu a průčelí. Josef Stehlík, který příští rok oslaví 60. narozeniny, je členem redakční rady časopisu Kámen a sponzorem tohoto čísla.  

 

Petr Pauliš, Kamenná krása Kutné Hory

Autor se zabývá původem a zdroji kamene, z kterého byly vytvořeny světoznámé kamenné skvosty Kutné Hory, především gotický chrám sv. Barbory. Zatímco místní sedimentární horniny (vápnité pískovce a vápence) našly ve zdejší stavební činnosti široké uplatnění, krystalinické horniny se v kutnohorském kamenném zdivu objevují jen zřídka.

 

Pavel Śtěpánek, Platereskní sochařství ve Španělsku

Plateresko je španělským národním slohem z období renesance, který navazuje na zdobné tradice. Rozhoduje v něm především sochařská a kamenická práce, připomínající svými jemnými kamenickými pracemi-reliéfy práci zlatnickou. Nachází se na celém území Španělska, ale nejkrásnější ukázky najdeme ve městě Salamance, zejména na průčelí slavné univerzity. Toto mistrovské dílo španělské platereskní architektury vzniklo v letech 1520-25 a způsobem přisazení fasády ke zdi připomíná oltář dekorativní povahy, avšak plní i funkci urbanistickou – uzavírá náměstí před univerzitou. Kamenická práce tu dosahuje vrcholu.

 

Václav Rybařík, Z minulosti pražských lomů (1): Petřín

První z volného cyklu studií o historii lámání kamene na území hlavního města Prahy se zabývá vrchem Petřín. Navazuje na předchozí články o listině Vladislava II., kterou král povoluje Strahovskému klášteru vybírat z nalámaného kamene daň (1515), a dále o tzv. Řádu skály petřínské (1587), kterým strahovský opat stanovil povinnosti při těžbě, zpracování a prodeji kamene. Vedle opuky se na Petříně v minulosti lámal i křídový pískovec; oba materiály jsou nerozlučně spjaty s tisíciletou stavební historií Prahy.

 

Jiří Slouka, Kámen ve stavitelství Inků

Vyspělé kamenictví Inků souviselo s jejich rozvinutou společenskou strukturou a dosahovalo mimořádné preciznosti a vysoké estetické úrovně. Nejzachovalejší památky se nacházejí v oblasti And v jižní části Peru, především ve městě Cusco a jeho širokém okolí (Machu Picchu). Stavby jsou vybudovány z nejrůznějších materiálů, často z tvrdých vyvřelin. Nevyřešena zůstává řada otázek – např. čím a jak se kámen opracovával. Nejasný je i význam dokonale tvarovaných výčnělků na povrchu některých kamenů; autor se přiklání k domněnce, že mohlo jít o analogii písemných záznamů nebo o kamenické značky.

 

Jiří Holec – Jiří Blahota, Granit Holec s.r.o. Kroměříž: Je na co navazovat

Firma Holec byla založena v Kroměříži ve 30. letech minulého století a jejím provozem prošla řada pozdějších špičkových odborníků českého kamenoprůmyslu. V roce 1948, kdy byla znárodněna, měla 400 zaměstnanců, čtyři lomy a rozsáhlé dílny. Kontinuita firmy byla naštěstí zachována, neboť provoz pokračoval dál víceméně v nezměněné podobě. V restituci získali dědicové zpět pouze dílny, takže firma je dnes nucena všechen materiál dovážet. Disponuje skladem s 50 druhy barevných žul z celého světa. Zlatým hřebem jejího výrobního programu jsou kuchyňské desky ze žuly. Pan Dipl. Ing. Jiří Holec se nedávno stal novým předsedou Svazu kameníků a kamenosochařů ČR a koncem května přijal do svých rukou v Norimberku členství našeho svazu v Evropském svazu kameníků EUROROC.

 

Jiří Sršeň – Jiří Blahota, TEKAM: Ve znamení zeleného pískovce

Firma Jiří Sršeň-TEKAM ze Zámělu u Potštejna ve východních Čechách zpracovává zajímavý glaukonitický pískovec z vlastního lomu, kterému právě glaukonit v roli minerálního barviva dodává nezvyklé nazelenalé zabarvení. Oxydy železa pak kámen prokreslují rezavě zabarvenou kresbou. Pískovec ze Zámělu se tvrdostí vyrovná pískovci z Božanova a je tedy podstatně tvrdší než klasický hořický pískovec z Podhorního Újezdu. Firma vyrábí kompletní sortiment stavebních výrobků od dlažby a obkladů po římsy a ostění – a rovněž značné množství prvků zahradní architektury – tzv. anglickou dlažbu, venkovní krby, japonerie, svítilny atd. Specialitou Jiřího Sršně a jeho kamenické hutě je obložení komínů včetně komínových hlav a figurální sochařská tvorba – zelení vodníci, žáby a želvy.

 

Jaroslav Holler – Jiří Blahota,  Kamenoprůmysl Plzeň s.r.o.: Kámen s elegancí

   Firma Kamenoprůmysl Plzeň s.r.o. má za sebou běžné osazování kamenických výrobků a klasickou kamenickou výrobu, ale také řadu exkluzivních akcí po celé ČR i v Německu. Patří mezi ně rekonstrukce Grandhotelu Pupp v Karlových Varech, práce na Radium Palace v Jáchymově, rekonstrukce a rehabilitace Ústavu šlechtičen a Nostického paláce v Praze, Bussines Centre Praha-Kateřinská, Tančící dům na vltavském nábřeží,  úpravu a vydláždění rozlehlé parkovací plochy v Ingolstadtu… Firma se zabývá i hřbitovní architekturou monumentálního charakteru a její specialitou jsou kamenné prvky, dlažby a obklady pro kuchyně a koupelny.

 

Hynek Gloser, Šutráci, národopis a soubor Mateník

Pamětník studií na hořické sochařské a kamenické škole z konce 40. let minulého století připomíná historii národopisného souboru písní a tanců Mateník. Značnou pozornost věnuje rovněž osobnosti profesora hořické školy Josefa Kalfuse (1908-1964), který své žáky mnohému naučil jako nadaný sochař, ale také citlivý muzikant a milovník folklóru.

 

Jan Hauk, Kámen Bruno Kralika

V souvislosti  s nově vybudovaným památníkem Bruno Kralika z rozměrného bloku biotitického granitu v jeho rodné obci Žulová na Jesenicku autor připomíná 100. výročí narození tohoto významného evropského geologa, kamenického mistra a asi největšího znalce hospodářské geografie střední Evropy. Ing. Bruno Kralik (1901-1957) působil ve vedoucích funkcích  v lomech, kamenických provozovnách i na dopravních stavbách z kamene ve Slezsku, Čechách, na Slovensku, v Maďarsku, Itálii, Horním i Dolním Bavorsku, na Salcbursku, ale také třeba v Chile. Je pochován v Neustadtu am Donau. Pozůstatky jeho bohatých sbírek kamene najdeme dnes v Národním muzeu v Praze a v muzeích ve Vidnavě a v Jeseníku.

 

Jan Bárta, Co s kamenem našich stavebních památek?

Zásadní článek odborníka na obnovu staveb a restaurování kamenných částí památkových objektů se zabývá dlouholetým sporem, zda obnažování každého kamenného kvádru, které  přikazoval již estetický kánon 19. století, je lepší než zakrytí přírodního kamene štukem či barvou. Na příkladech autor dokazuje, že povrchová úprava kamene je často nezbytná nejen z estetických, ale především z technických důvodů. Často jde o sladění barevné úpravy fasády v duchu původního stavebníkova záměru.

Starší sumáře zde

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007