Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

Sumář 3/2006

 

Bohumil Pánek – Petr Chotěbor – Jiří Blahota, Restaurátorské práce na zámku v Kostelci

nad Černými lesy, Tichá řeč kamenických značek na katedrále sv. Víta

Bohumil Pánek hodnotí restaurátorské počiny své firmy v tomto roce, především obnovu desítek kamenných prvků na plášti kosteleckého zámku, a dále restaurátorské zásahy na dalších dvou opěrných pilířích katedrály sv. Víta. Ing. arch. petr Chotěbor z odboru památkové péče Kkanceláře prezidenta republiky připojuje zajímavou informaci o středověkých kamenických značkách na vnějším kamenném plášti katedrály.

 

Miloslav Chlupáč, Chvála sochařských sympozií

Nestor českých sochařů v kameni Miloslav Chlupáč (nar. 1920) vzpomíná na své začátky v kamenických závodech Blahomíra Podpěry a Otakara Velínského, na studia na UMPRUM, přerušená válkou – a především na mezinárodní sochařská sympozia a přátele, které na nich našel – Prantla, Lenassiho, Baumanna, Mizuiho, Lipsiho, Uhra a mnohé jiné.

 

Václav Rybařík, Kámen v pražské architektuře a plastice meziválečného období (2)

Pražská architektura a sochařství v období mezi 1. a 2. světovou válkou v mimořádné míře využívaly přírodní kámen. Zatímco v první části článku se autor věnoval světlým a tmavým žulám, syenitu a pískovcům, ve druhé se soustřeďuje na ostatní kameny, které v tomto období ozdobily Prahu.

 

Petr Pauliš, Z historie jednoho obyčejného kamenolomu

Autor mapuje historii jednoho zdánlivě bezvýznamného lomu v Markovicích u Čáslavi a postupně dokazuje, že žádné podobné místo není bez zajímavosti. Nejen, že jméno lomu zná každý mineralog či sběratel nerostů, neboť ve zdejším amfibolitu se nachází klasické naleziště minerálů alpských žil, ale lokalita je spjatá i s historií významného šlechtického rodu Auerspergů. Jejich zchátralá hrobka musela před časem ustoupit těžbě a členové rodiny jsou nyní pohřbeni v nedalekém kostelíku sv. Marka.

 

Drahomíra Březinová – Barbora Schulmannová – Jana Růžičková, Barrandienské vulkanity na pražských památkách

Článek se zabývá užitím diabasu a tzv. diabasového tufu, starými kameníky zvaného žabák (Froschstein), při stavbě i údržbě pražských objektů, tedy jejich použití pro dlažby, sloupy, brány, kašny a schodišťové stupně. Mezi nejznámější využití diabasu, který pochází z lokalit Malá Chuchle, Karlík a ze spodního patra lomu Lištice u Berouna, patří okolí bývalého Juditina mostu a kostel sv. Jiljí. Diabasový tuf (žabák) – zelenavý kámen s bílými žilkami kalcitu – patrně pocházel z horní části lomu v Lištici a najdeme ho ve Faustově domě (sloupy), kostele sv. Jakuba (kropenka), na věži Staroměstské radnice (krakorce) i jinde.

 

 Miroslav Pacner – Jiří Blahota, Neexistuje ošklivý kámen

Výtvarník Miroslav Pacner odstartoval svoji výtvarnou dráhu malířskými plátny v duchu informelu, později přešel na přírodní reliéfy, jakési „posmrtné odlitky země“, což byly vlastně kompozice kamenů, trávy a dřevin, aby prozatím skončil u živé přírody. Dnes se totiž převážně věnuje rozsáhlým zahradním a parkovým realizacím, v jejichž kompozici hraje ústřední roli přírodní kámen.

 

Ladislav Peller, Osudy opukového lomu

Důvody, které vedly pronajimatele opukového lomu v pohoří Džbán nedaleko Rakovníka k omezení výroby a vypovězení mezinárodních sochařských sympozií, jejichž byl štědrým mecenášem, popisuje sama zainteresovaná osoba. Ve chvíli, kdy pan Peller po dlouholetém úsilí a nesčetných finančních injekcích z vlastních prostředků konečně vyčistil zaneřáděný těžební prostor a dostal se ke kvalitnímu kameni v hlavní lomové stěně, musí čelit neuvěřitelným žalobám. Není divu, že ne právě nejmladší pan Peller se rozhodl rezignovat na některé bývalé aktivity a soustředit síly na dobývání a prodej vyzrálé kvalitní opuky bez větších povrchových úprav.

 

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007