Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

Sumář 3/09

 

Jiří Blahota, Nerostné suroviny pro Evropu

Pod tímto názvem se v Praze uskutečnila ve dnech 28.-29. dubna 2009 mezinárodní konference, která patřila mezi oficiální akce českého předsednictví v Radě EU. Pořadateli byla Evropská asociace těžebního průmyslu Euromines, Těžební unie a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Časopis KÁMEN byl jedním z mediálních partnerů evropského setkání. Konference zdůraznila potřebu jednotné koncepce EU, týkající se surovinové i energetické bezpečnosti a nezávislosti. Význam nerudních surovin, stavebních surovin a kovů je nezpochybnitelný a poptávka po nich (včetně kameniva) bude v budoucnu stoupat.

 

Bohumil Pánek, Restaurování opěrného pilíře č. 13 – severní strana

Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava na Pražském hradě je součástí národní kulturní památky a zároveň součástí památky zapsané na seznam UNESCO. Je jedním z nejvýznamnějších děl českého gotického umění. Chór a jeho opěrný systém je z větší části středověký a je nejcennější partií stavby. Postupnou opravu má v posledních letech na starosti především firma Bohumil Pánek – kamenosochařství a restaurátorství z Říčan u Prahy. Průběh restaurování opěrného pilíře č. 13 na severní straně katedrály (včetně měření nasákavosti a průzkumu pískovců, malt a nátěrů) popisuje ve svém článku šéf firmy Bohumil Pánek.

 

Jiří Blahota, Stone+tec 2009: Inspirativní setkání v Norimberku

Již 30 let se každý lichý rok sjíždějí kameníci z celé Evropy a dnes už i z celého světa na odborný veletrh přírodního kamene a jeho opracování Stone+tec v Norimberku. Letos se ho zúčastnilo 770 vystavovatelů ze 43 zemí, mezi nimiž nechybělo šest českých firem a rovněž Svaz kameníků a kamenosochařů ČR. Článek si všímá veletržního dění, Cen Petra Parléře a Německých cen přírodního kamene.

 

Jan Zavřel, Bazaltový amfiteátr Stanislava Špouly v pražské ZOO

Zahradní architekt PhDr. Stanislav Špoula (nar. 1951) se od roku 1989 zabývá kompozicemi z neopracovaného přírodního kamene. Má za sebou řadu realizací, v samotné pražské ZOO např. exteriér pavilonu tučňáků (2005). Sám objíždí kamenolomy a vyhledává vhodné materiály. Jeho nejnovější realizací je kamenný amfiteátr v novém areálu lachtanů, imitující skalnaté mořské pobřeží. Architekt použil bazalt, tefrit, čedič a některé další vyvřeliny Českého masivu.

 

Zdeňka Petáková, Zimbabwské sochy: Vzpomínka na ztracený ráj

Zelené a černé sochy ze serpentinu (hadce), které vznikly přičiněním umělců z daleké Zimbabwe, byly u nás poprvé k vidění na velkých výstavách v Botanické zahradě v Praze-Troji (2006, 2007) a v Národní galerii Praha (2007). Nyní byly kamenné stylizované postavy lidí a zvířat vystaveny v Galerii Emila Juliše v Černčicích u Loun. Všechny pocházejí z dílny Lazara Takawiry, který je pokládán za nejvýznamnějšího umělce druhé zimbabwské kamenosochařské generace.

 

Zdeněk Salzmann, Z historie slova „kámen“

Významný český lingvista a antropolog prof. Salzmann (nar. 1925), žijící v USA, vysvětluje původ slova „kámen“ v praindoevropském jazyce, kterým se mluvilo před víc než 5 tisíci lety ve stepích na sever od Černého moře. Autor pak sleduje jeho osudy a významy ve staré češtině (do konce 15. století) i v časech obrody zájmu o český jazyk v 19. století (Josef Jungmann, František Št. Kott).

 

Pavel Štěpánek, Kámen v totonacké kultuře

Autor si tentokrát všímá pověstné výklenkové pyramidy v obřadním středisku totonacké kultury El Tajín. Ustupující kamenné výklenky dodávají pyramidě nezvykle elegantní odlehčení její hmoty, a to za přispění hry světla a stínu. Autor se v článku zabývá i zvláštně tvarovanými hráčskými kameny, které představují nejvýznamnější sochařské památky na předkolumbovskou kulturu Totonaků (7. – 14. stol.).

 

Petr Pauliš, Portugalská Panasqueira – jeden z posledních činných dolů jižní Evropy

Panasqueira je jedním z největších činných wolframových dolů na světě; nachází se v centrálním Portugalsku na jižních svazích pohoří Sierra de Estrela a největší význam získala za 2. světové války, kdy strategickými surovinami zásobovala obě strany válečného konfliktu. Proslulost si získala rovněž díky výskytu několika minerálů, jejichž krystaly dosahují výjimečných kvalit a velkostí – apatitu, wolframitu, pyritu a křišťálu.

 

Jiří Blahota, Ve znamení kamene

Koncem června se konaly oslavy 125. výročí založení Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích, kterých se zúčastnily stovky kameníků a desítky významných hostů ze všech koutů ČR i zahraničí. Součástí oslav bylo slavnostní odhalení „Pilířů symbolů“- společného díla maturantů školy z hořického pískovce, stejně jako oficiální ukončení 5. studentského sochařského sympozia, na kterém se sešli studenti hořické školy, partnerských škol z Polska a Bulharska – a také Akademie výtvarných umění v Praze.

 

GALERIE: Smetanovy sady v Hořicích

Tentokrát jsme do Galerie zařadili několik sochařských prací z Hořic, umístěných v památných Smetanových sadech. Park ve „městě kamenné krásy“ založil v roce 1901 hudební spolek Dalibor. Téměř všichni sochaři se v průběhu příštích let shodli na hořickém pískovci, jen pomník Antonína Dvořáka je z laaského mramoru a milínské žuly. Některé ze skulptur vysekali podle modelu studenti hořické sochařsko-kamenické školy.

 

Drahomíra Březinová – Barbora Schulmannová, Umělecky cenné hrobky Nového židovského hřbitova v Praze (1)

Na Novém židovském hřbitově, který je využíván od roku 1890, je pohřbena řada proslulých osobností kulturního, vědeckého a hospodářského života; hřbitov jako celek je zapsán do seznamu chráněných kulturních památek. Je zde mnoho umělecky cenných náhrobků od významných architektů, na jejichž realizaci se podílela řada známých kamenických firem.

 

STROJÍRNY PODZIMEK, s.r.o., Míchací zařízení pro výrobu mechanicky zpevněného kameniva

MZK – mechanicky zpevněné kamenivo (minerální beton) je určeno jako spodní nebo horní podkladní vrstva vozovek. Tvoří je vrstva ze směsi nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva, vyrobené v míchacím centru. Odpovídá ČSN EN 13285 – Nestmelené směsi. Výroba míchacích zařízení společnosti Strojírny Podzimek vychází z požadavků zákazníků a pokrývá výkonový rozsah od 100 t/hod do 350 t/hod vyrobeného MZK na výstupu.

 

WEISS & WILD, s.r.o., Naší zásadou je přiblížit se co nejvíc přírodě

Společnost Weiss & Wild, s.r.o. působí 10 let v oboru zahradní a krajinné tvorby a za tu dobu si získala přízeň zákazníků estetickou čistotou svých realizací, kvalitou použitých rostlin a přírodních materiálů i zodpovědným jednáním svých zaměstnanců. Od samého začátku firma pracuje s širokou škálou přírodních kamenů.

 

Václav Rybařík, Kamenná díla sochaře Čeňka Vosmíka

Až neuvěřitelné množství kamenných soch, sousoší, reliéfů a náhrobků za sebou zanechal nepříliš známý český sochař Čeněk Vosmík (1860-1944). Po studiích ve Vídni pracoval pro J. V. Myslbeka (Záboj, Slavoj, pomník sv. Václava atd.). Pozornost vzbudil např. na světové výstavě v Paříži (1900). Sochami vyzdobil mnoho kostelů v Čechách i na Moravě, podílel se však i na výzdobě civilních budov.

 

PB-SERVIS s.r.o., Více spolupráce, méně soupeření

Firma, která už 16 let s úspěchem nabízí obklady a dlažby z přírodního kamene, staví v Praze-Uhříněvsi novou provozní halu se skladem, vzorkovnou a kancelářemi. Nabízí kvalitní kámen z Číny, Jihoafrické republiky, v poslední době i slovenský andezit, chorvatský vápenec a tuzemskou břidlici.

 

CIDEMAT Hranice, s.r.o., Pevná, stálá a odolná teracová dlažba

Firma je tradičním a osvědčeným výrobcem teracové (a také betonové) dlažby, která si našla cestu do mnoha obchodních středisek, nádražních hal, škol, nemocnic, vstupních hal i průmyslových objektů. Její estetickou i technickou kvalitu oceňují architekti i zákazníci. Společnost nabízí teracovou dlažbu TEREZA (hladkou) a ORNELA (s reliéfem).

 

REMMERS Cz s.r.o., Infúzní clony ve zdivu z přírodního kamene

Článek se zabývá infúzními prostředky, které jsou určené k injektážím zdiva proti vzlínající vlhkosti. Jedná se především o zdivo z opuky, z níž je postavena řada historických budov v Praze, ale i ve středních a západních Čechách.

 

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007