Kámenrevuekamen.cz         homepage    časopis    vzorník    redakce

 Exkluzivní časopis pro všechny přátele kamene   

 

 

Sumář 3/2005

 

BOHUMIL PÁNEK – KAMENOSOCHAŘSTVÍ A RESTAURÁTORSTVÍ, Další práce na katedrále sv. Víta v Praze

Firma zajišťuje komplexní rekonstrukci dalších částí kamenné katedrály,a to jak její novodobé západní části z přelomu 19. a 20. století, tak středověkých východních partií, na nichž se podepsaly takové osobnosti jako Matyáš z Arrasu a Petr Parléř.

 

Zdenek Hanzl, Variabilní složky etiologických pověstí o monolitických kamenných křížích (1)

Příspěvek je věnován pověstem, které zdůvodňují vznik kamenných křížů, křížových kamenů a kruhových stél. Autor se soustředil na pověsti, u nichž existuje vizuálně ověřitelná vazba mezi tradovaným příběhem a charakteristickými znaky objektu a jeho nejbližšího okolí. V první části příspěvku sleduje variabilní složky etiologických pověstí o těchto památkách v závislosti na charakteru okolního prostředí.

 

Jiří Fomín, Sluneční hodiny a kámen

Autor, který je správcem depozitáře nábytku a hodin Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, podává zasvěcený přehled slunečních hodin z kamene od egyptských obelisků z 12. stol. př. Kr. až po stolní horizontální sluneční hodiny z 18. století. Sluneční hodiny jsou patrně nejstarší a nejrozšířenější hodiny z okruhu tzv. elementárních (přírodních živlů využívajících). Jejich prvotní ukazatel, dřevěný kolík zapíchnutý do země, byl následně nahrazen opracovaným kamenem (gnómonem).

 

Michael Lažan, Sluneční hodiny kameníků na Slatině

Loni v létě se u silnice před lomem Slatina v majetku firmy Průmysl kamene a.s. Příbram objevil rozměrný kámen s vyleštěným půlkruhem, na kterém jsou vytvořeny sluneční hodiny se železným čtyřhranem jako ukazatelem času a pečlivě vysekaným ciferníkem (číselníkem).

 

METAL GRANIT s.r.o., Tradiční výroba v nových podmínkách

Kamenická firma z Letovic dosáhla v uplynulých letech vedoucího postavení ve výrobě rotačních předmětů v ČR. Největší část její produkce, směřující rovněž do států Evropské unie, tvoří hřbitovní doplňky a jejich komplety, menší pak stavební prvky (sloupky, kuželky apod.) a interiérové doplňky (fontány, koule, vázy apod.).

 

MIJA-MJ s.r.o., Ruční výroba umělého pískovce

Stavební a zahradní architekti zařazují výrobky z umělého pískovce stále častěji do svých projektů, především díky příznivé ceně. Umělý kámen však dlouhá léta využívají i restaurátoři k doplnění a vysprávkám přírodního kamene. Jednou z firem, která se výrobou umělého pískovce zabývá, je i MIJA-MJ s.r.o. z Hostomic u Teplic v severních Čechách.

 

WEISS spol. s r.o., Čedič z lomu Soutěsky

Ložisko kvalitního čediče s charakteristickou šedočernou barvou a sloupcovitou odlučností je využíváno k hrubé kamenické výrobě, výrobě drceného kameniva různých frakcí i k produkci efektních výrobků zahradní architektury – sloupků a přírodní i řezané čedičové dlažby. Kamenolom leží při silnici z Děčína do České Lípy, nedaleko Benešova nad Ploučnicí, a každý je k jeho prohlídce srdečně zván.

 

Jiří Kotrba, Bezpečnost provozu pásových dopravníků

Výkonný ředitel společnosti Strojírny Podzimek s.r.o. se zabývá problémy při minimalizaci ceny pásových dopravníků, která často nese zásahy za hranicemi požadavků bezpečnosti práce. Autor se zabývá platnou vyhláškou o ochozových lávkách a průchodech kolem pásových dopravníků a uvádí některé související normy a vyhlášky.

 

WILD STONE s.r.o., Výroba obkladového kamene

Firma ze Slaného vyrábí umělý kámen, složený z drceného přírodního kamene, výběrových písků, portlandského cementu jako pojiva, minerálních barviv a lehčících směsí. Výsledkem je dokonalá imitace štípaného nebo lomového kamene v mnoha desítkách variant. Obklad „hradní zeď“ používá například na 3 m² plochy až 100 různých typů kamenů, které se neopakují.

 

Petr Machek, Florentská mozaika

Popisovaná výtvarná technika vznikla v 16. století ve Florencii a používá se tam dodnes. Obecně je rozlišováno provedení pietre dure z tvrdých kamenů (achát, jaspis atd.) a pietre tenere z měkkých kamenů (vápenec, mramor atd.). Nařezané díly mozaiky jsou tmelem připevněny na podložku a povrch je zbroušen a vyleštěn. Autor se tvorbě florentské mozaiky věnuje zhruba poslední desetiletí.

 

Václav Rybařík, Kamenná díla sochaře Ladislava Šalouna

Autor rekapituluje díla známého českého sochaře, která byla vytvořena z přírodního kamene. Téměř 60 let po sochařově smrti je sestavení úplného přehledu prakticky nemožné, neboť ani jeden ze tří soupisů umělcova díla není úplný. Autor však dospěl k řadě nových zjištění a zajímavých poznatků.

Oldřich Kašpar, Augustiniánské a františkánské kláštery ve středním Mexiku v 16. století

Příspěvek je jedním z výsledků badatelského a studijního pobytu v Mexiku (23.9.-19.10.2004), který byl mimo jiné zaměřen na výzkum synkretismu (spojování různorodých prvků) španělských a předkolumbovských artefaktů v církevní koloniální architektuře, sochařství a malířství středního Mexika. Autor se zabývá především františkánskými a augustiniánskými kláštery a kostely ze 16.-18. století.

 

Blanka Šreinová – Lukáš Gavenda – Vladimír Šrein – Martin Šťastný, Identifikace mramoru použitého pro zhotovení náhrobních kamenů Lobkowitzů a Fictumů v Kadani a v Klášterci nad Ohří (1) a (2)

Historická umělecká díla z kamene před nás často staví složitou otázku původu materiálu. V okamžiku oprav takové památky přichází ke slovu geolog, jehož úkolem je pomocí terénních a laboratorních metod v kombinaci s rešeršním studiem dopátrat se lokality, ze které byl kámen na výrobu zkoumaného předmětu použit. Stejně postupovali autoři článku při výzkumu mramoru použitého na náhrobky Lobkowitzů a Fictumů v Kadani a v Klášterci nad Ohří. První část článku se zabývá složením a vlastnostmi mramoru všech studovaných náhrobků. Druhá část článku se zabývá výsledky srovnávacího studia mramoru náhrobků se vzdálenějšími výskyty mramorů v Českém masivu a jako místo původu zkoumaného materiálu určuje lokalitu Hasištejn v Krušných horách.

 

Václav Rybařík, Ještě jednou k náhrobku Antonína Dvořáka na Vyšehradě

Autora inspiroval článek Jana Kováříka, zabývající se sochařskou výzdobou hrobky Antonína Dvořáka na Vyšehradském hřbitově v Praze (viz KÁMEN 10, 2004, č. 1, s. 83-86). Shodně s ním dochází ke zjištění, že autorem výzdoby je skutečně sochař Ladislav Šaloun a že je dílo vytvořeno z tmavého prachatického dioritu. Nově zjišťuje, že Šalounův návrh Dvořákova hrobu vznikl na přelomu let 1913-1914 a byl realizován do 1. 5. 1914 k 10. výročí skladatelova úmrtí. Realizaci nejspíš opravdu provedla firma Šalda z Prahy, v té době však řízená vdovou po Ludvíku Šaldovi Luisou.

 

----------------

minulý sumář

 

[homepage] [časopis] [vzorník] [redakce]

Info: panota@mbox.vol.cz, © Kámen 2001 - 2007